regulace mezi Prahou a Štěchovicemi dála se v letech 1850—1860. První loď z Hamburku do Prahy přijela r. 1822, první parník z Prahy do Drážďan odjel roku 1841, roku 1865 nastalo pravidelné paroplavební spojení mezi Prahou a Štěchovicemi. Po rozmnožení železnic zřídila se překladiště, a sice v Rosavicích, v Ústí, Děčíně, u Lovosic, v Krásném Březně, v Kralupech; vzrůst dopravy lze srovnat z toho, že roku 1822 obnášela 19.710 tun a roku 1890 obnášela 3,010.679 tun. Od roku 1864 provádí zemský výbor značné stavby na menších řekách, od roku 1885 má technické oddělení, kde pracují se plány na úpravu řek vůbec.

Koncem minulého století bylo mnoho rybníků vypuštěno, změněno v luka a v pastviny, jež lépe se vyplácejí. Roku 1788 měřily české rybníky 133.485 jiter, roku 1840 pouze 61.540 jiter a nyní obnášejí jen 20.400 jiter. Odvodňo-vací práce prováděli hlavně inženýři hanoveránští, ne právě s velkým úspěchem. Roku 1854 provedeny byly drenáže na panství Švarcenberkově a roku 1859 ustanoven byl zvláštní kulturní inženýr pro Čechy (Schellerer z Tettendorfu). V letech 1860—1863 rozvinul velkou činnost v oboru meliorace F. Václavík a vydal roku 1869 první českou knihu

o zlepšování pozemků. Roku 1884 seřízena byla při zemědělské radě kulturně-technická kancelář, jež objekty měří a pracuje plány na úpravy toků spolu s rozpočty nebo pod. Dle jejích plánů upravily se již mnohé řeky a meliorace, napustily se rybníky, zřídily drenáže atd. Mimo to zřídilo ministerstvo c. k. lesní oddělení pro zahrazování bystřin.

Na výstavě vyloženy byly plány splavů, mapy voroplavných řek, plány pro výměnu pozemků, rybníků, vodovodů, srubů, plány meliorační, všeliké diagramy a rozpočty, a sice plány staré, z archivů, i plány nové.

Přecházíme k stavbám mostovým. Jako dosud přes potoky a menší řeky staví se můstky dřevěné, tak původně

i přes veliké řeky stavěly se pouze dřevěné mosty. Nejstarší dle Hájka byl postaven roku 795 v Praze. První kamenný most byl Jitčin přes Vltavu, vystavěný koncem XII. století, a zbyly z něho klenbové oblouky pod klášterem Křižovníků a na Malé Straně ve sklepě pana Dubského, jichž reprodukce byla na výstavě vyložena; stavitelem mostu byl snad Bradáč, Druhý a dosud zachovalý most jest přes Otavu v Písku z konce XIII. stol.; třetí most kamenný ze XIV. stol. býval v Roudnici, ale vzal za své ve válce třicetileté. Největší jest kamenný most Karlův v Praze, založený r. 1357 císařem Karlem IV., jedenáct let po zřícení mostu Jitčina; plány k němu zhotovil Petr Parléř a stavba trvala asi 70 let. V nepokojných dobách od XV. až do XVIII. stol. nebylo radno stavěti nákladné mosty a proto stavěly se opět většinou mosty dřevěné na kamenných pilířích a jen tu a tam menší mosty jsou úplně kamenné; na př. z Brandýsa do Staré Boleslavi. Na počátku našeho století vystavěn byl v Litoměřicích most o pěti dřevěných obloucích, jenž roku 1859 nahrazen byl visutým mostem železným. Plán staršího mostu litoměřického podobně jako plány dříve

Plán jezů a mlýnů šítkovských.

Dle fotografie M. Adlera.