Měsíc září uviděl pravou záplavu hromadných návštěv výstavy: dne 1. přibyli průvodem české spolky vysloužilců, spolky svobodných střelců z Hradčan a okolí, spolek českých obchodních cestujících v Praze (celková návštěva 42.063 platících osob), dne 2. delegáti okresních zastupitelstev českých, společnost denních hostí z restaurace Kouteckého dne 3. vlak z Kutné Hory a celého Podvysocka, kadeřníci z Čech, Moravy a Slezska, dne 5. vlak z Jičína, vlak z Vo-dolky, abiturienti akademického gymnasia pražského z r. 1870, dne 7. vlak z Kolína a výprava dívek a chlapců z Plzně a Český spolek paní a dívek z Litomyšle.

Dne 8. září (návštěva 70.149 platících osob) přibylo tolik hromadných návštěv, že nebylo ani možná všechny uvítati. Dojelať velká výprava ze Slaného a okolí, z údolí svatojirského (z Libušina, Zvoleňovsi a okolí), demokrati podlipanští, výpravy z Klecan, Rokycan, Střešovic, Vysočan, z Nuslí a Pankráce, Zemský vinařský spolek, český pivovarnický spolek, dobročinný klub »Radostslav«:, společenstvo živnostníků z Brodce u Mladé Boleslavi a žižkovské spolky, které slavily svůj výstavní »den«, a posléze velice originelní výprava služebných děvčat z Prahy a předměstí počtem přes 1000 osob.

Český jih uspořádal representační výpravu 9. září, kdy se dostavili též cestáři okresu poděbradského. Řada návštěv slovanských národů rozmnožena byla dne 12. září velice milou výpravou Slovincův (a několika Chorvatů), kteří tím opět manifestovali svou lásku a své bratrství k nám. Obec pražská vyslala téhož dne do výstavy chovance městského chorobince. Dne 14. září dostavil se korporativně spolek českých spisovatelů belletristů »Máj« a personál firmy Husník a Häusler a dne 15. výpravy na vozích z Dvorců, Podola, Košíř. Nazítří slavilo obyvatelstvo Královských Vinohradů svůj »den«, dostavivši se počtem asi 12.000 osob. Současně dojela vozová výprava z Dolní a Horní Krče a personál zámečnického závodu J. Bittnera, dne 17. společenstvo krejčí malostranských. Dne 18. srpna konalo svůj den město Karlín (asi 8000 návštěvníků), 22. dojely výpravy z Rakovníka, Ořechu a spojených obcí, z Nebušic, 25. z Říčan. Na den sv. Václava uspořádalo průvod do výstavy Společenstvo sládků z Prahy a okolí a přibyli korporativně beseda »Stankovský«, Řemeslnicko-živnostenská beseda na Smíchově, úřednictvo a dělnictvo továrny Hynka Gottwalda v Praze, dělnictvo architekta Rechziegla a dozorcové Národopisné výstavy českoslovanské. Celkem navštívily toho dne výstavu 73.803 a následujícího dne 40.382 platící osoby. Dne 29. září došla druhá výprava z uherského Slovenska (od Trenčína) a z Prahy společenstvo pekařů. Hlavní událostí toho dne byl velký sjezd národopisný.

Nastával říjen a s ním poslední týdny výstavy. V prvních dnech nebylo vůbec hromadných návštěv, za to přinesla jich neděle (6. října) celou řadu. Bylť »den Velké Prahy«—Prahy spolu s předměstími a tu kde kdo spěchal na výstavu. Dopoledne přijeli zástupcové kr. hl. města Prahy, Karlina, Vinohrad, Žižkova, Smíchova, Libně a Nuslí-Pankráce v 192 kočárech, hned za nimi průvod »pražských dětí 28. pluku« počtem 987 starých vojáků, odpoledne nekonečná řada spolků všech druhů z Prahy a předměstí, po nich malebný průvod českoslovanského ochotnictva, mimo to ráno dva výstavní vlaky z Příbrami a odpoledne personál několika továren a tisíce jednotlivců. Ačkoliv panovalo počasí dosti nevlídné, dostavilo se přece na výstavu 53.936 platících osob.

Dne 9. října dostavilo se pražské číšnictvo a dne 12. slavilo svůj »den« českoslovanské studentstvo; 13. říjen byl »dnem« českých cyklistů, kteří přijeli na kolech průvodem zajímavým; .mimo ně se dostavilo První společenstvo kotlářů parních kotlů z Prahy a okolí a spolek »Palacký« ze Žižkova. Dne 14. října měla svůj »den« pražská »Do-mácnost«, dne 15. se dostavily chovanky ústavu pí. Kavanové v Praze a dne 18. spolek »Všehrd«.

Dne 19. října pozdravila výstava upřímného přítele národa českého Jeho Cis. a Král. Výsost arciknížete Karla Ludvíka, jenž — provázen synem arciknížetem Ferdinandem — s nejživějším interesem ji procházel a prohlížel a pln upřímného podivu a uznání s největší chválou se vyslovil o celé výstavě a zvláště o českoslovanské dědině, která svou originálností a rázovitostí vznešenému hostu zvláště se líbila. Když arciknížeti bylo sděleno, že po výstavě se má dědina odkliditi, pravil do slova: »Toť by byla věčná škoda, kdyby něco tak originálního se mělo zbořiti.« Výrok tento přispěl značně k tomu, že dědina i po výstavě byla zachována. — Na počest arciknížete — který tehda dlel naposledy v Čechách — uspořádán byl v Národopisném paláci živý obraz »Hold českoslovanských kmenů«. Pan arcikníže byl výstavou tak zaujat, že ji proti všemu předběžnému programu svého pobytu v Praze navštívil ještě podruhé dne 21. října, aby si mohl prohlédnouti oddělení, k jichž návštěvě poprvé čas nestačil. Téhož dne navštívila výstavu kromě pana arciknížete také jeho choť J. C. a K. V. pí. arcikněžna Marie Terezie.

Výstavní vlak z Plzně dne 20. října — kdy za nejkrásnější podzimní neděle slavila výstava svou největší návštěvu 89.026 platících osob — byl posledním vlakem výstavním. Toho dne dostavila se opětná hromadná návštěva obyvatelstva žižkovského, společenstvo pražských tesařských mistrů, dráteníci v Praze žijící a Občanský vzájemně se podporující spolek v Karlině. Dne 21. října přišla ještě baletní škola Národního divadla, 22. října personál závodu Spottova v Praze a dělnictvo továrny bratří Herzův v Bubnech a konečně dne 23. října — v den uzavření výstavy — poslední veliká hromadná návštěva ze Žižkova. Téhož dne nejen dovršen, nýbrž i silně převršen byl druhý milion návštěvníků, ježto při 82 699 platících osobách dostoupeno bylo úhrnné číslice 2,065.278 platících návštěvníků.

Jaké vzrušení přinesly hromadné návštěvy nejen výstavě, nýbrž do celé Prahy, nemožno vypsati: bylo — bez fráse — ohromné. Průvod stíhal průvod, každý vzbuzoval pozornost, nejeden z nich vyvábil na ulice a celou dlouhou cestu až k výstavě takořka celou Prahu. Skoro všechny průvody byly na výstavišti vítány od členův výkonného výboru — nejeden člen řečnil v té době 20—30kráte — na pozdravy bylo od zástupců průvodů odpovídáno, hudby hrály, zástupy lidstva provolávaly pozdravy nebo díky vítajícím je jiným zástupům, v Národním divadle pořádána slavnostní představení s proslovy a živými obrazy na počest zvláště vynikajících hromadných návštěv—jmenovitě vlaků slovanských a českých návštěv z ciziny — a všechny ty dny krásného léta byly jako jedna řada slavností. — Snad tím směrem