království Českého Jiří kníže z Lobkovic, dále starosta pražský Č. Gregor, dr. F. L. Rieger, sborový velitel Filip hrabě Grünne, policejní ředitel J. Dörfl. Zástupcové výkonného výboru vítali příchozí.

Slavnost zahájena přesně o 11. hod. chorálem »Hymna Slovanův«, jejž zapěl sbor Národního divadla, načež místopředseda výkonného výboru NVČ. prof. dr. Hostinský ujal se slova. Přivítal čelné zástupce veřejnosti, poukázal na všestranné úspěchy NVC. a zvláště na její význam národně politický, an při ní v Praze poprvé veškeren národ českoslovanský se představil jakožto jednotný činitel kulturní sám, přímo, takořka osobně. Ukázav k bezvýminečnému uznání výstavy od cizích odborníků, děkoval za její provedení lidu českoslovanskému a zmínil se o účastenství české intelligence a její snaze zachovati z výstavy co možná největší počet předmětův a zříditi museum. Připomenul na to, že již v prvním oběžníku Šubertově o NVČ. v r. 1891 pohlíženo bylo na výstavu jakožto na základ a nezbytnou podmínku N. Musea Č. — a zároveň za její dovršení a její poslední cíl. Promluviv o konečném zřízení musea, jež má býti královské Praze na ozdobu a celému národu českoslovanskému na prospěch, pravil, že hlavním účelem jeho jest poznání lidu českoslovanského a že má proto navždy sloužiti vědě, národopisu českoslovanskému.

Po té poděkoval řečník hraběnce a hraběti Sylva Taroucovi za nádherné místnosti museu propůjčené, dárcům za předměty, dru. L. Niederlovi za vzorné a rychlé zařízení musea, jež vyžadovalo práce neobyčejné. Zmíniv se o tom, že není dosti místa k vystavení všech předmětů, kladl důraz na vystavění vlastní budovy musejní a prohlásil, že všichni činitelé rozhodující, výkonný výbor, musejní rada, N. Společnost Č. a konečně i poslední národopisný sjezd Svatováclavský shodli se o jedné důležité zásadě, že N. Museum Č. ústavem soukromým zůstati má jen do té doby, dokud nepodaří se musejní radě s podmínkou, aby museum zůstalo v Praze neb v obvodu jejím, aby zůstalo českým a program jeho aby porušen nebyl, odevzdati je správě veřejné.

K závěrce vyslovil řečník přání, »aby N. Museum Č. povždy rostlo, kvetlo a národu našemu hojně plných zralých plodů přinášelo, aby tím, čím NVČ. byla dočasně, stalo se museum nám Čechoslovanům pro všechnu budoucnost: nevyčerpatelným, požehnaným zdrojem sebepoznání, sebevědomí a sebedůvěry, i plynoucí z nich přirozeně mravní síly a slávy. Budoucnosti té volám Na zdar!« —

Hlučný souhlas a chorál Svatováclavský následovaly po této jadrné a obsažné řeči, načež prohlásil hr. Vl. La-žanský, že odevzdává jménem výkonného výboru museum veřejnosti.

Přítomní hosté vstoupili do musea, aby si je prohlédli. Zatím došel také veliký počet telegramů a přípisů, mezi jinými i z Petrohradu, Paříže, Oxfordu, Štokholmu, Opavy a Brna. —

Od 15. května r. 1896 do 1. května r. 1897 navštívilo museum 20.935 osob, z nichž 5964 zaplatily vstupné. Ze vstupného a prodeje katalogu, sepsaného drem. L. Níederlem, získala pokladna 1067 zl. 58 kr.

Důležitost N. Musea Č. uznána celou veřejností a zvláště tím, že sněm království Českého věnoval museu roční subvenci 2000 zl., rada kr. hl. města Prahy 1000 zl. a císař a král z prostředků státních prozatím na dvě léta 2500 zl. — Z darů dlužno vzpomenouti zvláště toho, že mnohé korporace i jednotlivci věnovali část peněz, upsaných ku garančnímu fondu NVČ., ve prospěch N. Musea Č., a krásného daru pí. Ter. Novákové, která věnovala museu vzácnou sbírku vy-šívek a krojů litomyšlských. Velkou sbírku vyšívek zapůjčil p. Socháň z Turč. Sv. Martina, která nejspíše bude zakoupena. Koupí získány sbírky vyšívek a keramiky Ed. Pecka v Domaželicích u Přerova (za 1500 zl.) a J. Rit-ticha v Kynžvartě (za 190 zl.). Celkem vydáno na rozmnožení národopisných sbírek od června r. 1895 do konce dubna r. 1897 7196 zl. 53 kr.

Kromě sbírek národopisných založena při museu bohatá odborná knihovna národopisná. Do budoucnosti se pomýšlí na zřízení srovnávacích síní národopisných všech národů s národem českoslovanským sousedících a zvláště národů slovanských. Prvním oddělením může již nyní býti sbírka lužicko-srbská, již museum získalo z výstavy drážďanské r. 1896 za půjčení figurín.

S počátku mělo N. Museum Č. velké výdaje, což arci v době zařizování jeho ani jinak možno nebylo. Od 1. června r. 1895 do 30. dubna r. 1897 — tedy skoro za dvě léta — byly příjmy a výdaje N. Musea Č. tyto: I. Příjmy. Dary a subvence 11.299 zl. 05 kr., vstupné a katalogy 1067 zl. 58 kr., úroky ze vkladů 66 zl. 80 kr., prodaný material 356 zl. 20 kr., dar z přebytku NVČ. 9705 zl. 21 kr. Úhrnem 22.494 zl. 84 kr. — II. Výdaje. Zakoupené předměty 7196 zl. 53 kr., knihy a vazby 114 zl. 26 kr., poštovné, dovoz a kancelářské potřeby 583 zl. 14 kr., různá vydání 731 zl. 69 kr., služné a

Medaille Národopisné výstavy českoslovanské (rub).

Modeloval prof. Stan. Sucharda.