Doklady a poznámky

k dějinám Národopisné výstavy českoslovanské v Praze roku 1895.

Slovutný pane!

Skvělý zdar zemské jubilejní výstavy a neobyčejné účastenství, jež k ní osvědčují všechny vrstvy našeho národa českého, přivedly mne na myšlénku, aby společným působením proveden byl podnik, jenž by celému našemu národu českoslovanskému byl ku prospěchu a cti doma i v cizině. Jest to podnik národopisné výstavy české v rozměrech co možná největších.

Národopisná výstava kmene českoslo-vanského v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a v Uhrách na Slovensku přinesla by veliký mravní prospěch celému našemu národnímu životu. Obohatila by vědu národopisnou, přispěla by ku pravému názoru

o národním rázu našeho kmene, prospěla by umění výtvarnému, literatuře naší, umění hudebnímu i průmyslu a přivedla by vůbec k širší platnosti četné živly a momenty národní, které jsou s to dáti našemu českoslovanskému životu ještě určitější ráz osobitý, než jakým dosud se vykazuje.

U ostatních národů slovanských, u jino-jazyčných národů naší říše a v celé cizině vzbudila by oprávněný interes a upozornila by na nás opětně způsobem svrchovaně prospěšným

Doba k početí podniku jest velice přízniva.

Ze zemské výstavy království Českého může zbýti k účelům české výstavy národopisné v Praze průmyslový palác, česká chalupa, budovy výstavy umělecké a retrospektivní budova zemského výboru a snad

i jiné budovy výstavní. Z ní možno dále získati lacino nebo zcela zdarma značnou část věcí pro výstavu národopisnou potřebných, na př. materiál ku dřevěným stavbám, vnitřní zařízení jednotlivých budov, pažení, skříně a jiné běžné potřeby. Účastenství, jež přináší veškerý národ náš vstříc zemské výstavě, radosti nad její zdarem a vzešlého odtud vzpružení duševních sil, možno s výhodou použiti k rychlým a zdárným pracím pro výstavu národopisnou, která jistě se potká se souhlasem celého našeho národa.

A pro nás Čechy platí dvojnásob přísloví:. »Kuj železo, dokud jest žhavé!«

Kromě toho nutno vůbec nám se přičiniti, abychom zjistili a nějakým způsobem do budoucnosti zachovali zjevy osobitého života národního, koncem XIX. věku ještě patrné, dokud proud času je nezmění v jednotvárnou plochu života moderního.

Potřebné práce mohly by býti provedeny za půldruha roku tak, aby národopisná výstava česká mohla se otevříti na jaře r. 1893.

Přeje sobě míti —jako člen národa českého a jako spisovatel—uskutečněnou tuto myšlénku, neodvažuji se nikterak dáti k výstavě národopisné program úplný. Jsem jist, že Vaše vzácné přispění, slovutný pane, prospěti může velice konečnému ustanovení programu i provedení celého podniku. Nemenšího zisku pro věc možno se nadíti také od účinného duševního účastenství jiných jednotlivců a korporací, ku kterým současně se obracím. Proto budiž dobrotivě považován náčrtek programu, jejž podati se odvažuji, jen za první povšechný a nedostatečný návrh, určený pouze k přibližnému nastínění toho, co dle mého domnění národopisná výstava česká roku 1893 by měla obsahovati. Domnívám se, že by v ní mohly býti tyto odbory:

1. Tělověda. Odborné práce vědecké. Vyobrazení a popis co možná největšího počtu jednotlivců — zejména typických — národnosti českoslovanské dle zemí, krajův, okresův a území, zvláště vyobrazení a popis hlav. Plastické napodobeniny, preparáty, podobizny malované i ryté a fotografie, a to jak jednotlivců, tak celých skupin dětí, mládeže, mužů a žen, starcův a stařen. U každého obrazu jméno toho, jejž obraz představuje, a jméno obce, ve které sídlí.

Zvláštní sérií byly by pravé podobizny jednotlivců, vynikajících v dějinách a v čase přítomném ve vědě, umění, literatuře, v průmyslu, orbě, obchodu a životě poli-

tickém, válečnictví a v životě veřejném vůbec.

2. Jazyk. Vědecky podaný celý obor českoslovanské filologie.

(Mezi jednotlivostmi mohlo by býti dílo o rodových jménech českoslovanských — ryze českých, jihoslovanských, z německého, románského, maďarského jazyka vzatých počeštěných, poněmčených a ryze cizích, — sepsané na základě posledního sčítání lidu, a dílo o jménech místních nejen obcí, vrchů, potoků, řek, nýbrž i polí, údolí, strání, malých míst atd. na základě posledních prací k úpravě daně pozemkové.)

3. Duševěda. Vědecká, aneb aspoň odborná charakteristika ducha a duševního žití lidu českoslovanského. Vytčení osobitosti v duševním životu kmene českoslovanského jak v přítomnosti tak minulosti. Rozvoj její z vlastního národního kořene a na polích, jež podléhaly vlivům cizím. Hloubání náboženské, víra, české sekty křesťanské. Filosofie. Přísloví, pořekadla.

Duševní vlastnosti lidu. Výpis povahy všeobecné a povah jednotlivých spisy odbornými, i pracemi belletristickými, váženými z národního života českoslovanského.

1. Země a krajiny lidu českoslovanského. Zeměpis, ponebí, povětr-nost. Mapy, grafická zobrazení. Statistika ve všech směrech (nezapomínajíc při tom na statistiku Čechoslovanův v Americe, Vídni a v jiných městech a krajích říše rakousko-uherské mimo hlavní oblast živlu českoslovanského. Vliv země, kraje a půdy na povahu a život lidu.

2. Obydlí. Vyobrazení, plány, modely a dle možnosti celé stavby obydlí, stavení hospodářských, mlýnů, pil, salaší, bytů skalních, rychet, dřevěných domů městských, zvonic, dřevěných kostelů, hájoven, dvorců atd. s jejich nábytkem, náčiním, potřebami, přístroj i a stroji hospodářskými, nástroji a nádobím domácnosti, nástroji hudebními.— Potrava. — Popisy domácnosti a do-

mácího života. — Pohledy na vesnice