STŘEŠNĚ SA ZAČALY ZAPALOVAT

Býl dobrý rok, slúnečka aj déšča dostatek a haluze sa pod střešňama enom ohybaly.

Najnebezpečnější ftáci krúžili kolem tychto darů přírody - ftáci, ale bez péří - klučiska z dědiny!

Brabec je také zloděj fták, kerý si enom zobne, ale dyž si "zobne" taký Francek Lušňúj, tož hnedkaj na stromě chybí pět kilo.

Nebylo humna a nebylo stromu, na kerém by Francek neokoštovál. Věděl o všeckých střešňách, marhulách, jabkách aj hruškách v celéj dědině. A dyž sa začaly "zapalovat", tož hnedkaj referoval klukom a po jeho rozkazu "Idem na ně!" ostál strom ožraný, jak dyby naň sedly kobylky.

Hotař Klásek čmuchali kolem sádků a humen jak hónící pes, ale ftáků dopadnut nemohli. Ludé ím furt nadáváli, že chodijú enom ožralý a o hlédání sa nestarajú a to ich tak zlobilo, že ani spávat nemohli. Kolikrát za noc vyšli ven, esli by náhodú na zloděja netrefili, ale všecko marné - ščestí ím nepřálo. Dycky enom bolestno zavrčali:

,,Éj, nedaj bože, abych vás vy fištróni dostál do rukú! Ty zlodějské paprče bych vám ukrútíl a bil bych vás s něma až dom!" - zavrzali zubama a zaťali pěstě…

Až jednú sa podařilo.

Ledvá sa zmrklo, šúrál sa Francek po dvoře, očiska vyvalené jak slimák a nahlédál na súsedovy střešně. Jak špendlík k magnétu, tak sa Francek přitahovál k plotu. Rozhlédl sa na všecky strany, smýk na strom a hody začaly. Dyž sa tak spokojeno krmíl, vrzly dvérca a súsedka Fukarka vyšli na dvůr. Nesli nápoj prasackom a vtem ostali stát jak flinta - cosi sa ím nezdálo. Oči vypleščené do haluzí lapali chvílku po luftě. Jak ale popadli dech, pustili puténku z nápojem, ruky ím vyletěly nad hlavu a zařvali, jak dyby stúpli na vidle:

,,Ja, ty bestyjo škaredá, slezeš dúle - parchante podhoděný, zatracený, počkaj ty sloto jedna - no, enom dočkaj až ťa dopadnu, ty potforo zgrčená! Ja tož včílkaj už vím, co za sviňa nám to žere! Jak ťa chytím, tož ti tu mlsnú hubu zliskám a zadek rosekám, že s tebe vyletí komedyjant aj z bubnem, soplivče!"

Francek nečekál. Smýk dúle, vyplazíl na tetku jazyk, vykříkl, že ho majú polúbit tam, kde sa nelúbe, a enom sa za ním zaprášilo.

Tetka řvali přes šprlata jak tygr v kleci, že Francka roškubnú jak skokana. Dyby ho v tú chvílu dostali do rukú, tož snáď z něho nadělali trháče k trávnici.

Ale druhý den už zaséj nahlédál jak krutihlavec a dyž sa nikde nic nehýbalo, tož hép na plot. Hody začaly znova. Súkál střešénky do sebe, oblizovál sa jak kočka a neměl ani tušení, že sa tahne škaredé mračnisko v podobě tetky Fukarky. Šúrali sa kolem plota a našlapovali jak indyján, aby ftáka nevyplašili. A podařilo sa ím. To už byli pod střešňú, zatočili glockem nad hlavú a vybřéskli:

"Ja ti dám střešní, pazgřivče!" - a bili do Francka jak do duba.

Pod Franckem sa ulomila haluza a řóóóch dúle. Ostál ale visat za gatě na plotě a tetka ho tlúkli hlava nehlava, enom lunty z něho létaly. Franckovo ščestí bylo, že měl prodřené pudlo, keré sa mu uškublo a ostalo visat na paléskách jak vizitka po náščevě. Dopadl jak měch otrub a ze zadkem oškubaným, jak dyž sa pelichá slépka, letěl z velikým řevem dom.

Ostalo po něm enom trochu smradu jak po čertovi a u plota luža…

Starý Lušňa, dyž uhlédli, jak majú zlinýrovanú "nadějnú ratolesť svého rodu", vrazili k Fukarom jak bůh pomsty a zahromovali:

"Tož ty ně budeš mlátit děcko, co, ty maškaro? - No počkaj, šak já ti to nakreslím!"

A kreslili! Žalovali - súdili.

Svědčila dívka od Lušňú a Francek, ešče opuchlý jak dyňa a modrý jak fijala. Mosél préj štrnást dní ležat v mokrých hadrách a dávali mu obkladky ze strúhaných erteplí a z kyšky. Jak uhlédl tetku u súdu, rozcvakaly sa mu zuby a honem sa drál tatíčkovi pod halenu, aby snáď ešče neco "nepadlo".

Pán súcí přísno pohlédli na Fukarku a pravili:

"Tetičko, počúvajte, tož jak si to představujete, mlátit kluka až byste ho zabili - skrz pár střešní?"

Tetka poskočili, jak dyby ich neco uščíplo:

"Cóóó, pane rado - pár střešní? Dyť ten pazgřivec ně ich ožírál celý rok - a né enom střešně - a né enom mě, ale celéj dědině!"

Pán súcí ale neuznali obhajobu tetky Fukarky a dodali:

"Tetičko, možná že máte pravdu - ale dyž ste to věděli, měli ste si nechat škodu nahradit! Ale né bit! Tož tři dni vězení podminečně na jeden rok. Strýc Lušňa sa odkazujú na pořad práva civilního."

Francek ešče furt držál tatu za halenu a šuškál ím:

"Tatíčku, až dostáném bolestné za tú opuchlú hlavu, že ně kúpíte třaslavice, košulu, holénky aj baranicu - a - a kus buřtu?"

A Lušňa dodali:

"A po čuni!"