Předchozí 0087 Následující
str. 82

jinak, než prohlásiti za dokázanou domněnku, že totiž chození s koněm v průvodu mikulášském souvisí s masopustním chozením s koněm v průvodu maškarním.

Podrobnosti o maškarách v průvodu Mikulášském, sestavených od prof. J. Soukupa, seznáme ve svazku o sv. Mikuláši. Zatím tuto si všímáme, jak maškary tyto, přesunuté do období mikulášského, představují ůám jasně, jak se také o masopuste průvody s koněm, s kozou, s klapačkou vystrojovaly. Všímáme si jen popisu, jak se kobyla a koza přestrojovaly v Kunicích, ve Sloupnici a ve Ve). Čičovicích. Viz připojené obrázky. Kdo se chtěl přestrojiti za kobylu,*) zhotovil si dlouhý a silný válec slaměný, dobře svázaný, který v druhé třetině délky přehnul a jim výtřasky prostrčil, tak že na temenu . takto vzniklé hlavy tvořily uši. Krk s hlavou dobře se obalil do plátna, na hlavu nasadila se ohlávka (uzda) a Černí naznačily se nozdry. Pak vzal »hřešeto«, kterým provlékl řemen a »lubem« (dřevěným to kolem) nazad přiloživ, k pasu přivázal. Od řešeta visel pak ocas ze žitné slámy. Maje řešeto na zádech, vzal koňský krk s hlavou do rukou a shrbil se; někdo mu vyplnil úhel mezi zády a řešetem hadry nebo šatem, a celá kostra až po krk přikryla se poslamkou, plachtou a houni.

Za kobylou chodila koza na postrach dětem, které trkala pro neposlušnost. K tomu se vybral nezbedný kluk, který jsa shrben, držel v rukou hůl (větev) vidlicovitě zakončenou; k vidlici přivázala se vycpaná rukavice, obrácená dolů palcem, znázorňujícím kozí vousy. Nad to přivázala se do vidlice ještě jedna rukavice, jejíž palec byl uchem kozím. Vidlici tuto držel kluk, jak se rozumí, za konec nerozdvojený. Pak se shrbil, a jiný jej přikryl plachtou nebo houní až po napodobenou hlavu. Tato koza růžky, vyčnívajícími přes rukavici, trkala lidi nékdj velmi citelně. Po ní následovala smrt, celá v jediné bílé roucho zahalená a v obličeji moukou nalíčená, v ruce majíc opravdivou kosu, na kterou ťukala kamínkem. Strašila dospělé. Představoval ji muž vysoký a slabší.


Obr. 46. Jak se strojila kobyla a koza v Kunicích. Fotogr. F. Oldřich.


*) Jan Soukup, Časopis Společnosti přátel starožitnosti českých v Praze.. II. 1844, sir. 21—24.

Předchozí   Následující