do mazanců o velkonocích natloukli a nám hojné pomlázky (malovaných vajec, kraslic) nadělili atd. Po skončeném přání hospodář něco na penězích, hospodyně na Božím daru a dívky na vejcích atd. těmto mládencům uděluji a týž zástup stoupá o statek dále, v němžto se opět tak, jako v prvém, zachová, až schodí dokola celou ves. Z posledního statku jdou do příbytku neb hostince, v němž se na dary rozdělejí; ale nejvíce z udělených darů kvas společný přistrojí, někdy jen sami mládenci s hudebníky, a místem k tomu kvasu hospodáře, hospodyně a dívky pozvou a hodujou, jedí a pijou a až do rána hasají, písně zpívají.

Den sv. Řehoře, jako jsme již viděli na den sv. Blažeje, by] svátkem školáků, žáků, kteří se těšili na ten den, že budou míti prázdno a že si zahrají pro zábavu malých i dospělých v městech i po vsích, kde školy byly, na Řehoř ské vojáky.*)

Mistr Dr. Zikmund Winter píše v dějinách školství českého: Koleda sv. Řehoře konána okolo 12. března.**) Původní účel její byl přilákati do školy nové žáčky. I když pak proběhem doby žáci do škol vcházeli v jiné lhůty nežli v Řehořskou, koleda zůstala, a účel její prvotný nešetřen nikde a nikdy docela. Zapsánoť u nás ještě r. 1600, že v uni-versí 13. března nebudou konány disputací, poněvadž scholastikové budou navštěvovati měšťany na den sv. Řehoře, aby chlapce oddali školám. Koleda o sv. Řehoři nemohla se v XVI. století, v století humanistův, ani jinač díti než šumným průvodem. Hoši se všelijak převlékali. Dle zprávy trutnovské z r. 1577 vzali na se košile přes kabáty, košile spjali pásy lesklými a peřestnými; hoši kráčeli v rukou majíce prapory z papíru malovaného; na čelo průvodu postaveni zrostlí studenti allegoricky odění za sedm svobodných umění; někteří z žáků jeli na koních vyšňořených. Biskup sv. Řehoř v maškaře býval s sebou ovšem vždycky. Zpívajíce veršíky, koledníci táhli po městě. Tu a tam se zastavovali, a vyslaní z průvodu hledali po domech chlapce ke škole schopné, vyzývali je, aby se dali do školy jejich rodičů, a veršovaným přáním prosili za dárek.

Časem i tato koleda všelijak se rozvinula. Maškaři se měnili, pestřili, množili. Žákům vůbec ten den kolední dána všecka volnost, užívali jí vesele i rozpustile. Vpadali do domů, chlapce, jež chtěli škole získat, honívali po domě, někdy je lákali ovocem a pečivem, jež rodiče podstrčili, ale nedařilo-li se sladkým lákáním, tloukli je a tahali s sebou jako zajatce, a zmítali-li s sebou zajatci, byly z toho i rvačky.

V Cechách nejstarší zpráva o Řehoři jest z Jáchymova. Mathesius připomíná ve své Bergpostille, že roku 1557 o Řehoři žáci do školy vedeni byli ponejprv. Toto ^ponejprv* vztahuje se jen na školu a město Jáchymovské a nikterak netýká se veškeré české země, takového přehledu po celých Cechách jáchymovský kronikář nemohl za onoho času míti. V témž smysle, že zavádí při své škole něco z brusu nového (ale