Předchozí 0114 Následující
str. 108

niku rovnoramenného. Vejce uvařená a dobře usušená dají se na mírné teplé místo, aby byla teplá, neboť jinak by vosk špatně chytal, a když chytne, tedy se snadno setře. Špendlíková hlavička se namáčí do vosku, na který se musí dáti velmi dobrý pozor, aby se nepřepálil, což se děje velmi často, a touto hlavičkou dělají se čárky asi 12 mm dlouhé. Vosk rychle stydne, a proto čárka jest na počátku nejsilnější a čím dále tím slabší, až mizí, tudíž vypadá, jakoby byla dělána pérem, když rozdělujeme věty. Kolik jest čárek na vejci, tolikrát se musí špendík namočiti do vosku; jistě brzo bolí ruka toho, kdo maluje. Na těchto vejcích jsou ornamenty složené ze samých čárek, nelze tudíž vše namalovati, co vidíme, a proto musí pracovnice sama ornamenty vymýšleti. Nejvíce se malují hvězdičky podobné loukotím u kola a věnečky podobné chvoji. Lopatičkou z peří se dělají pásky a hvězdičky, a jest méně užívaná nežli špendlík. Pracuje se s ní tak, že namočená se položí na vejce a tam vznikne trojúhelníček z vosku. Má-li býti ornament bílý na barevném vejci, tedy malování se provede předešlým způsobem, ale obyčejným voskem a na syrovém vejci. Omalované vejce se dá uvařiti do vody. Vosk pustí, ale na ta místa barva nechytí a zůstanou tam bílá místa.

Třetí druh pomlázky jsou vejce okrašlovaná a zdobená barevnými látkami, papírky a drátky. Taková vejce mohou býti jenom pouze bílá, barevná nebo mramorová. Do špiček vejce zarazí se po špendlíku, a celé vejce rozdělí se na několik sudých dílů čarami vedenými na vejci od špendlíku, tedy jako poledníky na zeměkouli. Jeden díl se přikryje barevnou látkou a okraje se polepí prýmky ze zlatého papíru, a druhý díl se nechá prázdný. Na prázdné díly se přilepí obrázky a od špendlíku ke špendlíku se vedou spirálovité drátky. Drátky jsou položeny hustě vedle sebe a přikryjí celou prázdnou část.

Vedle výzdoby bývají tyto nápisy na velikonočních vajíčkách: To vajíčko malovaný, je vod srdce darovaný. Tu máš pomlázky vodě mně z lásky. Komu vajíčko daruju, toho upřímně miluju. Komu to vajíčko dám, toho jistě ráda mám. To vajíčko červený je od děvy upřímný. Kdo dostane tu pomlázku, k tomu mám největší lásku. Pomlázku ti podávám, tvou lásku si vyžádám. Já tobě" dám vajíčko, ty mi dej své srdéčko. Červený líčko má to vajíčko, na něm je bílí písmo rozmilí. (Jan Konopas.)

Kraslicím moravským věnováno hned od počátku našeho národopisného ruchu mnoho pozornosti, které si ovšem tato zajímavá a ve svém způsobu umělecká dílka venkovských našich malířek zasloužila.*) Vyznačují se kraslice mnohé tak pěknou výzdobou barevnou i formálnou, že věru studium kraslic nejen se stanoviska theoretického, nýbrž i z praktického zřetele jest velice vděčno. S této poslední stránky upozorňujeme především naše keramiky na kraslice, ujišťujíce je opravdově, že nenajdou pro některé druhy forem keramických nikdy tak vhodné výzdoby v duchu lidovém. Viz zvláště zdařile malované obrázky kraslic od Madlenky Wan-klové v uvedeném díle Moravské ornamentv.


*) Jos. Klvaňa, Český Lid II. 1898, str. 489; V. 1895, str. 429.

Předchozí   Následující