Předchozí 0076  
str. 64

z českolipského pivovaru 18 sudů piva ku střílení královského ptáka dravého (jestřába) o svatodušních svátcích. Což se ještě r. 1810 slavilo u přítomnosti V. Krolmusa, tamtéž studujícího. Kdo vylučí poslední dřívko na žerdi zavěšeného onoho ptáka, byl králem. Řídil jako král slavnost, louky užíval, přálo se mu od měšťanstva až do zvolení nového krále o příštích letnicích.*)

Památkou, že střelby svatodušní ku ptáku bývaly slaveny po celých Cechách, jsou jména místní blíže některých měst. Podle Krolmusa na Letné hoře (Belvederu) u Prahy bývala střelnice a střílívalo se o závod na dřevěného ptáka. Podobně udržovaly a udržují se jména »na Ptáku«, nazývá se tak na př. předměstí Mladoboleslavské »na Ptáku*; dle svědectví Knappova návrší blíže Jaroměře, jež slově nyní »na ptácích*, ještě v minulém století bývá nazýváno »Pták«. Polexina z Lobkovic (1. 1606) zakazuje, že »v žádném jiném místě, kdyby nějaká střelba býti jměla, ručnice své pruhovati žádný, ani jinak z ní stříleti nemá, kromě u ptáčnice, kteréžto místo od starodávna k tomu jest nařízeno a vyměřeno. « Ptáčnice je tu patrně míněno místo, kde se ku ptáku střílelo a jméno toto je přibuzno s výše uvedenými »na Ptáku«, »Pták« a pod.

Spolky střelecké vyměnily nepraktické kuše za zbraň střelnou, ale čas, kdy slavnostní střelbu do terče pořádali a dosud pořádají, zůstal týž — totiž svatodušní svátky. Potvrzuje to kněz Damascen, volaje na zač. XVIII. stol. z kazatelny o letnicích: » Nacházejí se až do dnes také v království slavném českém výboru střelci, kteří často, zvláště tyto Boží svátky (svatodušní) v střelbě cvičiti se obyčej mají; kdo z nich předek má, toho obzvláštním nadáním zvelebují.«

Po vsích v krajích československých na letnice bavil se lid jízdou, honěním, koupáním králů, průvody a tanci královniček — po městech hodnost královskou, s odznaky vznášeli na krále ptačího při střeleckých zábavách. Lid venkovský slavil krále letničně, rusalné — cechy městské krále ptačího! Letnice byly věnovány hrám a zábavám králů a královniček!


*) Zíbrt, Český Lid VI. 1897, str. 16.

Předchozí