str. 64
atd. jako Perchta o Štědrý večer tu samou povinnost vykonává. Každé veliké ženské říkáme Lucka.*)
V Budějovsku chodívali prý s »Luckou« (Loučí, Lucií), po-tvorně oděnou, jež přišedši do domu, ptala se hospodyně: »Shloucely-li vaše děvky koudele?* (přetřásajíc na přineseném kuželi koudel, jakoby předla). Odvětila-li hospodyně: »Neshloucely«, mrskala metlou nedbalá děvčata. Srv. 1. svazek této sbírky.**) Na Domažlicku obchází Lucka jako žena s dlouhým nožem v hrachovině v předvečer sv. Lucie. »Přijde k nám Lucka,« hrozívají dětem v okolí Nové Kdyně.***)
V Kostelci u Vorlíkaf) 3 až 6 dívek 12—141etých přistrojí se do bílých šatů, obličeje si zahalíce buď řídkým závojem anebo zachoulí se šátkem anebo rouškou, aby jim nebylo na obličej viděti, ale samy aby viděly. Jedna chová z cucků sbalené dítě, druhá má hadr nebo mycí kartáč, třetí má metlu, čtvrtá košíček neb uzlík s jablky, pátá štětku k bílení. Místy chodí s nimi šestá za kněze oblečená, majíc knihu a kropáč, jakým se kropí v zahradě (totiž pouze kropítko čili růži, kterou voda se rozstřikuje).
Přijdou tiše z nenadání za soumraku do světnice. Dají pozdravení, ale nesrozumitelné. Chůva vyhledá si stoličku, sedne si na ni, chovajíc dítě a napodobujíc jeho pláč. Jiná s kartáčem klekne na zem a drhne podlahu. Jiná se štětkou stojí u zdi a napodobuje bílení. Dívka s metlou a košíčkem vyhledá si děti »nemodlenee«, nutí je k modlitbě, hrozíc metlou. Umí-li se dítě dobře modliti, dá mu dívka s košíčkem několik jablek, ořech nebo »cukrle«. Pro panímámy a pantáty má lahvičku s dobrou kořalkou na zavdanou. Mezi tím kněz světí a modlí se, místy i žertovné věci káže. Přihodí-li se, že děvečka myje nádobí, tuď ovšem jí pomohou. Běda, když Lucky přišly mezi ženské, které draly peří a utekly. Rozfoukají hned peří. Utekla-li pradlena od prádla, vezme jí Lucka kužel a uteče s ním pryč. Přijdou-li Lucky do světnice, kde meškají svobodní hoši, všecka činnost obrátí se k těmto a první starost jest, hochy bitím ze světnice -vypuditi. Některá Lucka ukryje si mezi záhyby sukně vzadu haehli (na len) a číhá, kde by mohla sednouti na nohy, neboť podaří-li se jí to, notně popíehá. Srv. str. 66.
Když návštěvu vykonaly, tiše zas odejdou. Které dívky byly přestrojeny za »Lucky«, nesnadno rozeznati. Umyjí si totiž Lucky i kněz obličej a dokud je mokrý, fouknou do hrsti mouky a takto si zabílí obličej, že nikdo jich nemůže poznati.
V Budějovicích++) večer před sv. Lucií chodila některá žena, jsouc zvlášť přistrojena, děti strašit. Bílým prostěradlem si přikryla obličej, tělo, obě ruce, na hlavu si posadila dřevěnou palici (model hlavy ze dřeva
*) Český Lid XIII. str. 311.
**) Štěpán, C. C. Musea 1834, 187.
***) Kottův slovník VI. 897.
+) Chození »s Luckamk v Kostelci u Vorlíka. Píše Frant. Racek. Český Lid III. V Praze 1894, str. 230-232.
++) K. Rozum: Český Lid XVÍ., str. 138.