a na všech svazích krkonošských; co tu však také dokladů, jak malých jest potřebí prostředků ku pravé blaženosti a spokojenosti.*)

Brusař chodívá v českých osadách levého horního Pojizeří jen do chalup, kde měli brousky, sražené pečivo. Dva mladíci ze vsi (obyčejně teprv po čase jména možno zvěděti) sehnali v největší skrytosti nepotřebný kabát, spodky, čepici a vůbec potřebné částky mužského kroje, a pomocí kolu

Obr. 8.—14. Hračky štědrovečerní ze skořepin ořechových, fíků, švestek a pod.

a slámy ustrojili lidskou postavu. Na pravé rámě připevnili jí pekařskou lopatu, do ruky pometlo, celou postavu pak poprášili moukou a vůbec tak ji přizpůsobili, že se podobala pekaři. V ruce držela list papíru, Brusař byl hotov.**) To se ovšem stalo na několik dní před svátky, aby se ho v pravou chvíli mohlo již užiti. Každého dne pak obcházeli za večera