Předchozí 0018 Následující
str. 12
Anička běží, zimou se třese,

byla s matičkou na dříví v lese,

nese Ježíškovi dary,

v košíčku jablíčka malý;

dary Ježíškovi nese,

celá se zimou třese.

*

Koleda, koleda, babičko,

dejte voříšek nebo jablíčko,

nedáte-li voříšek,

provrtám vám kožíšek.



Hodím vám ho do louže,

on se vám tam zamaže.

Až si pro něj polezete,

celá se tam zamažete.*)



Panímámo ze sousedů,

přišla jsem si pvo koledu;

nemáte-li dva dukáty,

dejte aspoň ořech zlatý,

vypůjčete se od pantáty;

donesu ho Jezulátku,

chudobnému pacholátku.

Nenechte mne v síni státi,

musím dále pospíchati.

Holubička u zahrádky

čeká na mne mezi vrátky.

*

Pastouškové, vstávejte,

v Betlémě se svítí.

Narodil se Kristus Pán,

radost budem míti.



Na koledu půjdeme,

pěkně zpívat budeme,

jakou budou chtíti.



A vy pane hospodáři

pojďte taky s námi;

nemáteli co vzíti,

vemte otep slámy.



Hospodyňka podušku

do Betlema Ježíšku,

pojďte oba s námi.

A ten Adam kulhavý

k Betlému pospí'há;

drží v ruce dvě jab'ka

smutně na ně dýchá.

Hrdlička tam taky je,

ta tam pořád cukruje,

cukru, cukru, cukru!



Cesta bílá od ovčína,

ovce po ní jdou;

ovčáci je pošluhujou

a taky je dřou.

Já ovčákem nebudu,

radši se dám na vojnu;

já bych musel chcíply ovce

tahat za nohu.



Jakou já dám Ježíškovi,

jakou koledu?

Já mám doma bíly jehně,

to mu přivedu:

kudy ono chodí,

ustavičně zvoní,

cinky-linky, cinky-linky,

tak pěkně zvoní.



Co je to tam za ovčáka

s červenejme nohama,

já ho viděl, když on ho dřel

strakatéko berana.

Pěkné polštáříčky

pod jeho nožičky,

neb se zimou celý třese

dítě maličky.



Dej Bůh štěstí tomu domu,

my zpíváme Pánu Bohu,

malému děťátku,

Kristu Jezulátku,

ono dává hrušky, jab'ka,

chléb, žemličky, cukrlátka

a voříšky.

Za vaše zpívání

a koledování

dej vám Pán Bůh požehnání.

*

Ach, co jsem já se natěšil

na ten boží štědrý večír,

že se najim štědrovnic,

neužil jsem z toho nic.**)



Poslala mne moje žena

pro koření do Bydžova,

pro kvasnice do Prahy,

tady byly moc drahy.



Pro běl jsem byl v Miletíně

a pro tvaroh na Zdobině,

v Chomuticích pro mlíko,

bylo mně toho líto.


*) Zelinka, Sbírka lidového podání z Berounska. V Berouně 1895, str. 44 a d. **) B. Hukl, Národopisný Sborník okresu Hořického. V Hořicích 1895. str. 178.

Předchozí   Následující