Ščastička, ščastikovati, koleda se štěstím na Moravě a ve Slezsku. Na Valaších na Štědrý den po večeři přinese čeledín z lesa »ščastičku«, jedlovou větvičku o třech vrškách, a vstrčí ji do hnoje. Časně ráno před jitřním jde děvečka na potok, nabere třikráte proti proudu vody (»jordánky«), vezme 'ščastičku« a namáčejíc ji ve vodě, kropí všecky domácí, ani ještě leží, takto říkajíc: ^Pochválena buď Ježíš Kristus. Pámbů vám daj dobrý deň, výš vodička lež (než) oheň.« Potom ščastikuje jako na štědrý den. Tu všichni povstávají, »jor-dánku« vylejí na mísu, do ní si vloží každý po penízi a pak se umývají. Potom jde děvečka s vodou do chléva a ďo ovčírny, kropíc dobytek a ščastíkujíc i jemu. Ščaslička se pak rozčesne ve tré, jeden vršek se vstrčí pod poval (strop) v jizbě, druhý ve chlévě a třetí v ovčírně, kdež zůstanou až do tak roku.*)

V Mašůvkách u Znojma jdouce po koledě chlapci, nosí štěstí, t. j. prut z břízy neb z chvojky uříznutý, strčený do hrnce, na němž jabka, kadlátky, hrách, kousky ze sukna na způsob růžence nastrčeny jsou. Dole utvořují chlév, do něhož dávají změní, t. štěpový mech, a do jeslí pokládají děťátko, a k němu holubičku. Jdouce pak zpívají nápěvem koledě podobným:**)