str. 205
Nu už milý otče, propusťte dcerku svú,
uderte jej šťastia a lásku otcovskú,
Nah ju vždy sprovodí mocná ruka Páne,
aby jej manželstvo bolo požehnané.
Aj mojej mamičke dávám dobré zdraví,
odměň že vám Bože, čo ste ma chovali
Za tú vašu lásku, starosť materinskú
popřej že vám Bože tú radost' nebeskú.
|
Po tomto rozloučení jde zvlášť ženich a nevěsta do kostela provázeni svými svatebčany, kteří cestou tancují a zpívají s doprovodem hudby. Oba průvody setkají se teprve u dveří chrámových. Zatím, co venku vyhrávají obě muziky — někdy každá jinou píseň — a jásají svatebčané, vedou ženich a nevěsta do kostela jen s příbuznými. Setkají se teprve před oltářem, když je kněz oddává. Při tom snaží se jeden druhému stoupnouti na nohu, aby měl nad ním moc. Po obřadu zase se rozejdou každý zvlášť se svými к jídlu. I tu je potřebí zavinšovati:
Pěkný příklad nachádzame v Písme Svatom, že múdrost vystavila dům svůj vytesavši sloupů sedem, zbila dobytek svůj, smísila víno své, stůl také svůj připravila a poslavši děvečky své, volá navrchu nejvyšších míst v meste řkúc: Poďte, jezte chléb můj a pite víno, kteréž sem smísila. Tak i tento svadobný hospodář předkládá pred vás tento pokrm a nápoj, bysme jedli a pili a boli veseli.
Ježiši, ač nejsme hodni
Tvé pomoci, než podobni
štěňatům, však neodpírej,
aspoň drobtů nám udílej;
ze dvúch ryb a peti chlebů,
nasitil pet tisíc lidu;
siť i naše telo, duši,
proroku, králi nejvyšší. Ameň.
|
Vážné svadebné shromáždenie!
Jiná modlitba před jídlem je tato:
Otče náš, jenž jsi v nebesích
posvěť se čistota slov Tvých,
důstojné Tvé jméno i v nás,
ať je chválíme v každý čas.
Priď království Tvé milosti,
rozšiř v nás církev к radosti.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes,
odpusť hříchy, pomstu přenes,
jakž i my blížným činíme,
mnohé viny odpustíme.
Neuvoď nás v pokušení,
vzruš ďábelské dychtění,
a zbav nás od zlého, neb čest
i království Tvé věčné jest. Ameň.
|
Po jídle se modlí:
Nuže v tuto hodinu
dekujeme Hospodinu
za dary teď přijaté,
z jeho ruku převzaté.
|
|
