str. 282
e) 1. Vod toho sem vohluchla
žes mi houkal do ucha;
ty a j á to sme dvá
ty seš fláma jako já.
Nemám parallel.
|
@PP3.
Františka Kratochvílová z Xaverova (dle lidové výslovnosti ze Sabe-rova). Slabomyslná žebrácká neurčitého stáří (asi 50—60 let); potuluje se od mládí po okolních vesnicích a zpívá. Lid jí říká „Františka mlčí" (říká si tak sama).
a) 1. Neťukej, neťukej
eště naši nejdou ležet,
neťukej, neťukej
eště naší nejdou spát.
5. Panímáma dere péří
a pantáta tabák kouří
neťukej, neťukej
eště naší nejdou spát.
|
Erben 2, str. 139; Slávia П., 1 str. 20 zcela shodný variant jen v. 2 ne-ležejí: v. 4. nespějí; v. 8. nespějí.
b) 1. Alou páni muzikanti
zahrajte mi nahoru
a já budu mašírovat
zej tra ráno na vojnu
|
Erben 2, 361: v. 2. vemte svoje instrumenty. . .; v. 3. = v. 2. hoř.; v. 4. ať se trochu napijú. Srovn. též píseň Šešinové, str. 279.
c) 1. Panímámo, hezkou ceru máte,
jenže jí doma nemíváte.
Vaše céra nikdá doma nej ni
vona pleje pšeničku na poli.
5. [:Dyž záhůnek pšeničky vyplila:]
[:tři škatronu husarů přejela:]
|
Trosky delší písně. Srovn. Erb. 2, 494. V. 2. Erb. škoda, že jí. . * V. 3. Erb. Moje dcera. V. 4. Erb. pšeničku z koukoli. V. 5.—6. A když záhon pšeničky vyplela, tu škadronu husarů viděla — tam. Refrain „tam" se u Erb. opakuje v celé písni.
d) 1. Už tam svítá,
už bude den
svítej i tam hvězdičky;
náš pantáta časně vstává
5. de pucovat koníčky.
|
Nemám paralel.
|
