lidovědu („sachliche Volkskunde"). „Již Jakob Grimm" — praví odůvodnění — uváděl jedním dechem „slova" i „věci", ale teprve poslední léta jasně doložila, že bádání jazykové jako nutného svého doplňku potřebuje bádání věcného, že etymologie nemůže postrádati znalosti „věcí", že to, čím je archeologie pro klasickou filologii, musí býti po svém způsobu obdobně vytvořeno i pro ostatní filologické discipliny. Věcná lidověda poskytuje k tomu prostředky. Proto má se zvláštní sekce shromáždění věnovati bádáním o prvotných zaměstnáních (rolnictví, rybářství, pastýřství), o domě a jeho nářadí, jakož i o pracích konaných původně po domácku (šití, předení, tkaní, pletení a pod.). „Omezení na uvedené části všeobecné lidovědy je odůvodněno tím, že dotčené otázky jsou dnes — i pro školu — středem zájmu, i tím, že je nemožno všechnu bohatou obsáhlost lidovědy pojmouti v daný rámec. Utvořiti samostatnou sekci pro věcnou lidovědu doporučuje se i proto, že jinak její předměty nebyly by projednávány jako na př. duševní produkty lidové (pověsti, pohádky, zvyky, a pod.), na něž dojde v sekcích jiný'ch." Souhlasné projevy přijímá Rud. Meringer (Št. Hradec, Universita) — Národopisný Věstník upozornil již (II., 65) na vý'znam a důležitost vzájemného postupu a spolupráce filologie a národopisu článkem dra Janka „O slovích" a „věcech" slovanských v ohledu národopisném."

@------------

Dne 27. čce — 6. srp. 1908 uspořádá se v Ženevě IX. mezinárodní sjezd pro zeměpis. Mezi 14 sekcemi, jež jsou projektovány, bude devátá sekce věnována antropologii a etnologii. Mezi přednáškami ohlášenými shledáváme themata nás blíže zajímající o jižních Slovanech, o národopise balkánského poloostrova, o antropologii Bulharů, mimo to o cikánech. Jsou také všeobecnější témata na programu: „nemoci a jich kulturně-historický význam", „právo a společnost v jich poměrech к zeměpisu".

@------------

Dle mapy Perthesovy německé jazykové oblasti ve střední Evropě, jejíž vydání Národopisný Věstník již zaznamenal, odhaduje se počet Němců území středoevropského i s Nizozemci a Flámy dohromady, ačkoliv tito tvoří zvláštní celky kulturní a politické, na 82,600.000 duší. Z nich žije v Německu 57,600.000, v Rakousku 10,200.000, v Hollandsku 5,600.000, v Belgii 3,600.000, v Uhrách 2,200.000, ve Švýcarsku 2,400.000, ve Francii 500.000 a v Lucembursku 200.000.

Společnost Národop. Musea Českosl. konala v neděli dne 22. března svou valnou hromadu za poměrně hojné ričasti členstva. Zprávy funkcionářů, jež byly valné hromadě předloženy a jež jsou připojeny к tomuto číslu Národop. Věstníku, byly schváleny jednohlasně. V jednání vzpomenul předseda s díky zejména intervence posl. J. Maštaľky v rozpočtovém výboru říšské rady pro zvýšení subvence Národopisnému Museu. Při volných návrzích byly odkázány radě, aby je uvážila a — bude-li možno — jim vyhověla, návrhy p. arch. Vondráčka 1. aby s valnou hromadou se spojovala odborná přednáška, 2. aby do roka se vždy pořádaly 2—3 občasné výstavky, 3. aby do rady byl časem přibrán i některý' z mladších výtvarných umělců. Doplňovací volbou, kterou na to vykonala valná hromada, byli opětně vysláni do rady odstupující členové pp. univ. prof. dr. A. Kraus, univ. prof. dr. L. Niederle, arch. V. Roštlapil a univ. prof. dr. V. Tille. — Předsedou rady musejní byl zvolen prof. dr. A. Kraus, místopředsedou prof. dr. J. Jakubec, pokladníkem tov. A. Haeusler a jednatelem prof. dr. V. Tille. — Rada Společnosti N. M. Č. zakročila obšírným rozkladem u J. M. arcib. Fr. Bauera v Olomouci pro zachování kostelíka Nejsv. Trojice ve Val. Meziříčí. — Svaz pro povznesení návštěvy cizinců připověděl, že v novém vydání svého Průvodce po Praze otiskne některé reprodukce pohledů na musejní sbírky. Mimo to zařadil do své souborné vstupenky kupon, opravňující к sníženému vstupnému do sbírek Národop. Musea s příslušným upozorněním na museum to. — Člen musejní rady prof. K. Chotek navštívil musea plzeňské a klatovské; tajemník