Zprávy o museích a společnostech národopisných.

(Ze SpolečnostiNárodopiného Musea Českoslovan-ského v Praze.) Dnem 16. května bylo otevřeno nové musejní oddělení zemědělské retrospektivy, které bylo uspořádáno za řízení prof. Jakubce. Současně byla zahájena v Národopisném Museu výstavka blatských a kozáckych krojů a výšivek z bohaté sbírky pí. Anny Jehličkové. Výstavka obsahuje šest úplných krojů (na figurínách) a četnou kollekci vzácných exemplářů blatských rouch, pestrých a nádherný-ch plen, umělé, krásné bílé výšivky kozácke a j'. Celek doplňují pěkné a přesné fotografie krojové. O výstavce té i o oddělení zemědělském přinese Věstník samostatné, obšírnější referáty. — Umístěním zemědělského oddělení v nové, samostatné budově, kamž byla přenesena i sbírka modelu lidových staveb, uvolnilo se v hlavní budově musejní několik síní. Získaného místa užije se jednak na rozšířenou oddělení nábytkového, jemuž dostane se nové další síně, jednak pro instalaci drobných výrobků (dřevěných, kovových) lidového průmyslu, jež dosud nebylo možno soustavně vystaviti. — Národopisnému Museu Českoslovanskému byla povolena podpora z fondu z tax za tituly dvorních dodavatelů v obnosu 10.000 korun.

@-------------

Česká Společnost Zeměvědná čítala v uplynulém roce — dle zprávy právě došlé — 409 členů. Příjmů měla 2505-83 kor., nepočítajíc fondu z odkazu J UDra Hauschilda (kor. 2097-61) a fondu prof. Šimly (kor. 1295-44). Přednášky pořádala v r. 1907 dvě. Společnost vydává svůj Sborník o 10 dvouarchových číslech do roka a to za redakce prof. dra J. Metelky a doc. dra J. Daneše. Práce Sborníku dosti často tangují pole národopisné. Mimo to vydává Společnost Zeměpisný Atlas, v jehož redakci se nově uvázali profesoři dr. šl. z Cintulů, dr. Machát a Ot. G. Paroubek. Redakce Rukověti к atlasu ujal se prof. dr. Nikolau.

@-------------

Průmyslové museum podkrkonošské v Hořicích uspořádalo v květnu výstavku uměleckých tkanin, výšivek a ukázek domáckého průmyslu tkalcovského z Podkrkonoší.

@-------------

Městské museum v К 1 a t o v e c h, jež vzniklo r. 1882 ze soukromé sbírky mlynáře p. Fr. Junga, kterou zakoupilo město za 500 zl., je jedním z největších a nejlépe upravených našich venkovských museí. Malé byly před dvacetipěti léty jeho počátky: r. 1883, kdy bylo otevřeno volné návštěvě obecenstva, vyplňovalo jedinou síň v městské radnici. Ale již po roce bylo třeba rozšířiti jeho místnosti. A tu bylo přestěhováno do budovy starého gymnasia, kde zaujalo tři místnosti (refektář a kapli klášterní s vedlejší síní), к nimž r. 1894 přibralo další dvě síně (kůrky kostelní, sousedící s místnostmi musea). Konečně koncem let devadesátých přiděleny museu další tři síně (bývalé učebny gymnasijní). Rovněž dotace musea byla neveliká: 100 zl. od spořitelny a 100 zl., později 120 a 150 zl. od města. Při tom činnost musea byla velmi hojná: sbíraly se předměty, podnikaly se vlastní vykopávky, pořádaly se výstavky i cizí výstavy obesílány atd. Tím způsobem neúnavnou a houževnatou čtvrtstoletou prací bylo upraveno museum, které dnes, v nových svých místnostech zabírá a velmi dobře vyplňuje 22 prostorných síní. Sbírky musejní rozvrženy jsou v oddělení historické s předhistorickým, přírodopisným a archivem (9 síní), v oddělení průmyslové (7 síní) a národopisné se zemědělským (6 síní), Museum snaží se předem podati obraz svého kraje; ale neomezuje se na tento nej vlastnější úkol místních museí, nýbrž shromažďuje — jak jinak nelze: ovšem neúplně a kuse — i materiál cizo-krajný pro názornou poučenou domácího obyvatelstva. Vystaveny jsou musejní sbírky velmi pečlivě a doprovázeny přesný^mi a podrobnými nápisy a na mnoze — pro objasněnou — i výkresy. I zde, jako v museu Táborském, je oddíl archeologický vypraven nejlépe. Museum klatovské je prací dra J. Hostaše, který po plných dvacet pět let byl a dosud je jeho obětavým a přičinlivým správcem.

@-------------

Městské museum v Něm. Brodě došlo v minulém roce rozšíření svých místností o novou síň. V místnostech dosavadních zůstaly obrazy, modely, hospodářské nářadí a pod. Do místnosti nové byl přestěhován archiv, knihovna, kancionály, sbírka výšivek, keramika, sklo a výrobky železné, jež uloženy v 6 skříních. Pro sbírky bylo získáno mimo kolekci poštovních lístku .a pohledů na Něm. Brod 24 předmětů, většinou národopisných; sbírka mincí byla