Šatky lanžhotské (viz obr. č. 3) jsou přes dva metry dlouhé a dvacet pět cm. široké pruhy z jemného plátna kol do kola hustým stinkem obšité. Cípy šatek jsou bohatě vyšívány mnohdy takřka až pod úvaz a jsou obyčejně krajkovou žehavkovou vložkou paličkovanou asi pět cm. širokou na přič rozděleny, jíž odpovídá na spodním konci přišitá asi dvacet cm. široká krajka „fiele" buď režná ze žehavkové příze paličkovaná neb též propletená barevným hedbávem neb zlatou nití. Spodní čásť cípu šatky bývá stinkem orámována, na vnější straně různými květinovými motivky ozdobena. Jsou to většinou malé zvonečky s točinkami, střídající se s jablíčkem. Na horním a spodním orámování jsou větší vějířovité lístky „zaplněné" stehem košatin kou. Vnitřek rámečku zdobí z každého rohu šikmo vybíhající ornamentovaný „květ na pomalování", kytičky to rovnoměrně vyrůstající z malých srdeček. Mezi těmito kvítky na pomalování jsou opětně „k v í t к у" (arabesky) dle potřeby к vyplnění místa rozděleny. Jiné šatky mají na dolním konci vyšitý pruh „cestu" sestavený z ornamentovaných květů, nad ním pak se rozpíná z malého srdéčka vyrůstající velká kytka „stromek", v jehož středu jest buď velký květ karafiátu, jablíčko neb zvonku. Také jsou šatky vyšity na konci úzkou kvítkovou cestou, na níž z každého rohu vyrůstá'šikmo do středu nevelké kvítko na pomalování.

Šatky lanžhotské opatřeny jsou většinou letopočtem a číslice rozděleny jsou mezi květy a na obou koncích šatky se opakují. *)

Hlavní motivy lanžhotského vyšívání jsou: Bohatě ornamentovaný hřebíček čili karafiát, vlastně chrpa, jenž tvoří z pravidla vršek „kvítka", pak jablíčko, zvoneček, hrozen, několik menších květů, točinky a malincí ptáčkové primitivního tvaru. Šatky lanžhotské jsou pestrobarevně většinou červeným, zeleným, žlutým a bílým hedvábím vyšity, některé jsou však jen černě vyšity, snad pro advent a pohřby. Pestrobarevně vyšité šatky mají na koncích přišité „fiele" v přiměřených barvách paličkované však na část šatky, jež přijde kolem hlavy, jsou jemné bílé krajky české (strážovské), kteréž se kupovaly na lokte od překupnic českých. Černě vyšité šatky mají na koncích režné fiele a krajky kol čela černé hedbávné neb harassové. Fiele paličkovaly v Lanžhotě a v okolí jisté ženy a vždy jen kousek к šatce patřící na podušce „babě" bez podvínků. Nakreslily si totiž hlavní rysy fiele na papír, dle nichž se pak při paličkování řídily. Před několika lety navštívila jsem v Lanžhotě ženu, paní Pivničkovu, která se svou dcerou byla poslední v tom kraji, kteráž „fiele" paličkovati uměla.

Ještě před osmdesáti lety nosily Hanácky plátěnou šatu. Dívky svazovaly šatu v týle pod účesem buď jen jednoduše neb jí spínaly několika barevnými stužkami. Ženy zapletaly do vlasů „napleták" neb obalenici a přes něj uvazovaly čepec.

Hanácké čepce na obalenku bývaly vzadu bílým neb žlutým hedbávím n,eb přízí vyšity vzorem květinovým a sdrhovaly se vzadu tkanicí, kUčkami provléknutou. Šata hanácká sestávala z plátěného pruhu jeden metr dlouhého