tená nebo vykazují jemňounké tvary fantastických květů, podobné, jaké třeskutý mráz na sklech okenních kreslívá.

Geometrické vzory, jež holubinky krášlí, sestávají z malých kosteček, sítek a proužků. Při holubinkách nosívaly se též místo plátěných perutí hedbávné různobarevné stuhy vzadu ve vázanku složené. Však vyskytují se čepečky s malými plátěnými perutkami vyšívanými na Mladoboleslavsku, Táborskú okolo Benešova. Na Horním Královicku (viz obr. čís. 5) bývaly holubinky vkusně prolamovány řídkou dírkovou sítí různě vzorkovanou a perutě plátěné rovněž nádherně prolamované a někdy též karmínovými a zeleno-žlutými květy a kvítkovou cestou plochým stehem vyšity. Zvláště krásné a jemně prolamované holubinky zachovaly se památkou též ve středních Čechách kol Prahy (viz obr. čís. 6), Roudnice, Kolína a Čáslavě. Při nich spatřujeme ještě zbytek šaty v podobě krásně vyšívaného pruhu plátěného, jenž vzadu к čepci jest ve vázanku upraven, jest 80 cm. dlouhý a 7 cm. široký. Čepečky samy jsou zdobeny vysokým vyšíváním vzorů květinových a plátno kol nich proměněno jest prolamováním v jemnou, různovzorkovanou síť. Zdá se nám při pohledu na tyto vzácné práce, že ruce, které tyto čepečky vyšily, patřily kouzelnicím, že není možno, aby pouhou jen jehlou a nití tkanivo plátěné proměněno bylo prostou venkovskou švadlenkou v síť pavučí podobnou a ještě nad ni umělejší.

České holubinky honosí se však též krásnou a jemnou krajkou paličkovanou a vyšívanou podobnou benátské, vzory však jsou lidem naším dle jeho vkusu sestaveny a znárodnělé. Paličkování krajek bylo v Čechách velmi rozšířeno a lid pracoval své krajky bez všelikých podvínků a jiných pomůcek; buď je paličkoval bez vzoru kresleného neb si jen několika tahy sám vzorek nakreslil na papír.

Na Domažlicku vedle uzlíčkové holubinky s menšími perutěmi plátěnými skromně bíle vyšívané, zachoval se starožitný čepec „koláč" zvaný pro jeho kulatou a placatou podobu. Čepec koláč jest nabíraný a stahoval se pod obalenkou „kotě" tkanicí. K čelu přiléhal pak těsně. Dénko jest podlouhlé, hustě černým někdy i bílým a barevným hedvábem jednoduchým hustým geometrickým vzorem hlavně řetázky vyšito, na křížky, hvězdičky, kvítky, kuřátka, kapličky atd.

Spodní čásť čepce pod dénkem, do níž se obalenka vložila, jest paličkovanou vložkou a vyšíváním opatřena. Kolem čepce přes čelo pod obalenku uvázala se úzká šata (pléna), jejíž konce na obou stranách uší trčely. Vínek nebyl vyšíván, jen městerkou (kalíškem) obrouben. Též v okolí Ne-tolic uchovaly se vyšívané čepce, jsou z plátna vzadu s kulatým dénkem hustě a lehce vyšity pestrými květy, vlnou neb hedbávím, dracounem a cetky. Kol těchto čepců uvazovaly se vyšívané vínky a úplně přikrývaly vlas i čásť čela, přes něž převazovala se pak plena vyšívaná.

Podobné vínky a čepce nosily se též na Blatsku (viz obr. čís. 7) a v okolí Soběslave z pravidla jsou přes 8 cm. širokého a přes 1 metr dlouhého pruhu plátna uprostřed na barevné pentli perlami, cętkami a hedbávím vyšita srdéčka.a květy, konce uvazovaly se v zadu pod vlasem a nejsou ozdobeny. Přes čepec a vínek uvazovaly se pleny bohatě vyšívané, jejichž cípy na temeně hlavy volně spjaté visely po stranách hlavy, kdežto hlavní nádherný cíp rozložen byl na zádech.

Pěkné vínky bíle uzlíčkovým vyšíváním zdobené i pestrobarevně vyšité hlavně karmínové nosily se na Turnovsku a Mlado-Boleslavsku. Byly