Obecní zastupitelstvo v Mezimostí usneslo' se zaříditi městské museum, — dle provolání patrně vlastivědné.

Městské Museum v Novém Bydžově vydalo na pamět dvacátého výročí svého založení nevelkou, leč pěkně vypravenou publikaci. Vedle stručných dějin Bydžovského musea a sedmi pohledů do síní v nových i v bývalých místnostech musejních podává J. Koudelkovo vylíčení „V době předhistorické na Bydžovsku". Stať Koudelkova je i jakýmsi přehledem musejní činnosti v oboru předhistorických vykopávek. Vykopávky počalo podnikati Bydžovské museum záhy po svém založení a výsledky vyplňují nejen archeologické oddělení musejní, nýbrž některé přešly i do zemského Musea v Praze. Zprávy o nich byly podány v Památkách Archeologických. Městské museum i musejní spolek v Novém Bydžově byly založeny r. 1888 a nalezly prvý útulek ve velkém sále radničním. Městské archiválie zejména cenná „Kniha svědomí" (vydaná tiskem 1906) byly prvním základem sbírek. Mladý ústav účastnil se již r. 1891 retrospektivního oddělení Zemské Výstavy Jubilejní. R. 1895 pořádal místní výstavku lidopisnou a účastnil se Národopisné Výstavy Českoslovanské, o níž jubilejní zpráva musejní uvádí; „Národopisná výstava přivedla všude nový život v musea; nové dráhy a nové cíle otevřeny tu musejní práci; v tomto všeobecném proudu obrodil se i náš ústav." Zatím zejména sběratelským ruchem národopisným sbírky musejní značně vzrostly, tak že bylo nutno přestěhovati je do nových místností. R. 1895 nalezlo museum umístnění ve velkém sálu a třech síních v bývalé budově krajského soudu. Ale ani nové místnosti nebyly dosti rozměrné, by mohly býti definitivní. R. 1905 městská spořitelna nabídla museu celé druhé patro v nové své budově. Sem, do šesti rozměrných poměrně síní přestěhováno letos museum, které zatím vzrostlo — nečítaje archiv a sbírku rytin — na 6233 inv. čísel. Sbírky musejní, jež se účelně omezují podávati jedině obraz svého kraje, jsou rozděleny v oddělení lidopisné, prehistorické a památek městských. V místním rozdělení jednotlivá oddělení se ovšem kříží. Nová instalace je prací čilého musejního jednatele ing. A. Stockého a musejního kustoda uč. J. Koudelky. Musejní spolek čítá letos 99 členů.

@----------------

„Hradecký Kraj" podává zprávu o vzniku a rozvoji městského musea v Úpici. Museum, jako mnohá jiná, vzniklo z akce pro Národopisnou Výstavu a prvním jeho organisátorem, který vlastním nákladem získával vhodné musejní předměty, byl MTJDr. Ant. Čapek. Zprvu byly musejní sbírky umístěny v obecné škole dívčí. Když však příliš vzrostly, vykázány jim r. 1906 místnosti v prvém poschodí obecní budovy na Michalském plácku. Museum má poměrně bohaté oddělení archivní a lidopisné (zejména vzory domácího pernikářství, hrnčířství a výšivky). Archeologických předmětů sbírky dosud vůbec nemají. Překvapuje zmínka o rukopise pamětí města Úpice P.Eduarda Pelhřimovského: „Před lety zapůjčen byl dru Václ. Řezníčkovi, známému spisovateli v Praze, ke kritickému zpracování dějinné látky, avšak к zamýšlené práci nedošlo a rukopis přes četné urgence také dosud vrácen .nebyl."

@----------------

Městské museum v Prostějově získalo nové, samostatné místnosti. Byla pro ně opravena a adaptována budova staré radnice, dotud sídlo úřadů zeměpanských. Zevní, starobylý ráz radnice, budovy to s pěknou loggii a otevřeným schodištěm, zůstal zachován. Budova byla dle možnosti jen kon-servována a ne restaurována. Sbírky musejní a archiv maleznou umístnění v prvém poschodí a ve čtyřech síních poschodí druhého, upraveného z rozsáhlé půdy (zde zejména bude oddělení národopisné a uměleckého průmyslu). Mimo to vybudou v druhém poschodí tři velké síně pro občasné výstavky umělecké.

@----------------

Deutsche Heimat ve Vídni získala jako prvý větší objekt pro připravované „německé národní museum rakouské" Ginzelovy jesle a vystavuje je právě ve Vídni. Jesle ty shotovil liberecký malíř Jakub Ginzel r. 1853, kdy byly poprvé vystaveny ve Vídni. Jsou velmi rozsáhlé (čítají na 650 figur z pomalované papíroviny) a celkem opravdu uměleckým.