kajícím cizím hostům byl dáván musejní průvodce a pohlednice Národopisného Musea v upomínku. Ale i návštěva obecenstva domácího značně stoupla o více jak 70% proti roku 1906, tak že stojí svojí početností vůbec na druhém místě od doby otevření Národopisného Musea. Není pochyby, že stoupnutí návštěvy musejní způsobily i některé změny v hodinách otevření musea. Na popud Svazu Osvětového byly opětně otevřeny musejní sbírky i pro nedělní odpoledne a to při volném vstupu. Od října však na návrh jednatelův byl zaveden volný vstup pro všechny dny, tak že nyní jsou otevřeny místnosti musejní denně mimo pondělí odpoledne od 2 hod. do setmění (v létě do 6 hod. več.) při volném vstupu a dopoledne od 8—12 hod. jsou denně přístupny v průvodu dozorcovu za vstupné 1 koruny za osobu. Důvodem pro změnu v hodinách návštěvních byla radě musejní snaha, aby materiál uložený v museu by] přístupen co nejsnadněji a nejčastěji všemu obecenstvu, tedy i těm, kterým je i nepatrné vstupné nejednou obtížnou újmou. Že uvedené opatření bylo včasné a dobré, ukazuje počet 16.978 návštěvníků r. 1907 proti 9625 osobám, navštívivším museum v r. 1906. Zajímavo při tom je, že zavedením denního volného vstupu do musea neutrpěla, jak se očekávalo, ani musejní pokladna. Celkový příjem u vstupní pokladny za r, 1907 byl 950-57 kor. proti 806-32 kor. z r. 1906, kdy byla volná návštěva musea omezena jen na dvě půldne v témdni. Zjev ten vysvětluje se tím, že při zvýšené návštěvě příjem za šatnu a pohlednice a průvodce stoupl mnohem značněji, než o kolik zavedením volného vstupu denně se snížil příjem ze vstupného. Mimo pojednotlivou návštěvu obecenstva domácího prohlédlo si sbírky musejní hromadně i více našich spolků a řada škol (23 pražských a 4 venkovské), jejichž žactvu dostalo se seznáním exposicí Národopisného Musea, doprovázeným výkladem učitelstva jistě dobrého a užitečného poučení.

Rada Společnosti N. M. Č. snažila se, aby udržela a sesílila zájem pražského obecenstva, pořádáním občasných výstavek. V místnostech musejních bylo možno uspořádati zvláštní výstavku teprve samým koncem roku. 15. prosince byla otevřena výstavka českých betlémů, jejímž jádrem byla jesličková kolekce, sebraná Р. K. Procházkou, farářem ve Stochově. Mimo něho zapůjčili pro výstavku betlémů některé předměty pp. a pí. P. D. Brázda, farář v Újezdě, P. A. Kašpárek, far. v Praze, A. Panznerová v Bílině, J. Potocká-Hercíková v Komárově, M. Procházková v Praze, J. Strniště, uč. v Třebíči a J. Vitinger na Smíchově. Mimo to někteří z vystavovatelů své jesličky a betlémské figurky darovali Národopisnému Museu, jak uvádí zpráva oj rozmnožení musejních sbírek.

Ci Výstavku jesliček předcházela jiná výstava špeciálna, kterou uspořádalo museum mimo své místnosti. Péčí prof. J. Jakubce, jemuž svěřeno pořádání Zemědělského oddělení, účastnilo se exposicí zemědělské retrospektivy j arní výstavy hospodářské. Účelem retrospektivní výstavy zemědělské bylo ukázati v malém — a ovšem ne v podrobné úplnosti — jaké budou sbírky zemědělského oddělení při Národopisném Museu. Zvolena byla к ukázce té právě jarní výstava hospodářská proto, že na ní se nejčetněji scházejí návštěvníci z českého venkova do Prahy. Tím byla jarní výstava hospodářská nejlepší půdou pro názornou agitaci, jakou měla býti exposice zemědělské retrospektivy. Že se výstavka neminula svým posláním, je ovšem nejen zásluhou jejího uspořádám a vhodného umístění, к němuž poskytla Ústřední hospodářská společnost bezplatně nad jiné vhodné místo bezprostředně vedle oddělení Zemědělské rady, nýbrž i pozornosti, kterou jí věnovaly pražské listy denní i týdenní, z nichž Zlatá Praha podala z výstavky té