Výše kvóty svobodných (ovdovělých, rozloučených) osob starších 14 let jest odvislá od tří okolností: 1. od síly dorostu, neboť čím silnější jest dorost, čím více jest dětí mladších 14 let, tím více jsou zatlačovány ostatní třídy věkové; 2. od množství sňatků, neboť čím jsou četnější, tím níže ona kvóta klesá, a 3. od množství ovdovělých, čímž opět stoupá. Tento poslední vliv jest nejslabší, zde jej pomineme a všimneme si prvých dvou.

Dorost není v jednotlivých územích stejně silný, jak dokazují výsledky sčítání lidu. Podle posledního z r. 1900 jest z 1000 obyvatelů dítek do 14 let nejvíce ve většinou polském Těšínsku, totiž з8о,2, méně již v území českém, a to na Moravě 354,3 (v okresích ryze českých 358,2, smíšených s českou většinou 341,3), ve Slezsku 360,0 a nejméně v okresích německých: na Moravě jen 312,9 (v ryze německých 322, ve smíšených s německou většinou pouze 3077) a v Opavsku 324,8. Čím je tedy slabší dorost, tím poměrně jest více osob, jež mohou uzavřití manželství; to jest jedna příčina, jež působí vysokou kvótu těchto osob v území obývaném Němci.

Není však jediná. Z posledního přehledu vidíme jasně, že spolupůsobí i množství uzavřených sňatků. V německých okresích se vstupuje v manželství nejméně, v polských nejčastěji. Na 1000 osob obojího pohlaví, jež mohou vstoupiti v manželství, připadá sňatků v posledním desítiletí v německých okresích Moravy 211,1 (v ryze německých 224,2, ve smíšených s německou většinou 204,5) a Opavska 214,6, v českých okresích Moravy již 247,2 (v ryze českých 252,9, ve smíšených 230,4) a v Opavsku 245, v polském Těšínsku dokonce 269,8. Namapce odlišily by se nám zřetelně ryze české okresy s polskými od okresů ostatních. Mezi českými okresy na Moravě stojí pak na prvním místě okresy slovácké, v nichž se tedy vstupuje poměrně nejčastěji v manželství. Mapka 1. potvrzuje tento zjev po jiné stránce, ukazujíc nám, že opět jsou to okresy slovácké, v nichž jest nejméně mužů svobodných, starších 24 let. Kyjovsko má nejnižší kvótu svobodných mužů více než 24letých v celém Rakousku vůbec. Kontrast mezi okresy slováckými a sousedními, zvláště hanáckými, nelze vyložiti jinak nežli zvláštnostmi kmenovými, poněvadž hospodářské poměry na Hané a na Slovácku jsou celkem stejné. Máme tu zároveň svědectví, jaká síla racová tkví ve slováckém lidu moravském, zrovna jako ve Slovácích uherských. Z ostatních českých okresů moravských vynikají hojností sňatků, na západě Třebíč a Velké Meziříčí.

Jest tedy prokázáno, že na Moravě a ve Slezsku v německých krajích řidčeji vstupuje se v manželství než v českých (a polských), a můžeme tudíž také říci, že Němci žení se méně a později než Čechové (a Poláci). To nám potvrzuje také kombinace obcovací řeči se stářím a rodimrým stavem, provedená při obou posledních sčítáních. Výsledky jsou neobyčejně interessante!; ponechávaje si jejich uveřejnění к jiné příležitosti, uvedu zde pouze výsledky kombinace obcovací řeči, rodinného stavu a pohlaví se stářím 21—30 let, kde národnostní rozdíly jeví se nejmarkantněji.

Na Moravě bylo z 1000 Čechů ve stáří 21—30 let