V území německém panují tedy poměry docela jiné než v okresích slovanských. Zřídka kde můžeme tak jasně konstatovati rozdíly národnostní, jako při nemanželských porodech. Jak by nám znázorňovala mapka, mají na4 Moravě méně nežli 10% nemanželských dětí jen okresy české, a k nim se řadí ze smíšených německých jedině okres novojický (44% Čechů); poslední dva odstíny (více než 14%) nalezneme pouze u okresů německých. Z ryze českých okresů mají nejvíce dětí nemanželských (nad 10%) Val. Meziříčí a Nové Město, k nim se pojí brněnské okolí již s německou menšinou a některé okresy smíšené. Zajímavo jest, jak ostře se odlišují německé a smíšené okresy jihomoravské od sousedních českých. V celku narodilo se v desítiletí 1891—1900 ve většinou německých okresích na Moravě 1.-32% a ve Slezsku 16.9% dětí mimo manželství, kdežto v českém území na Moravě pouze 8.69% a v Těšínsku 8.05%.

Čím si máme vyložiti tento zjev? Není možno vysvětliti jej snad tím, že v německých okresích vyskytuje se vyšší procento svobodných žen, a tím že počet nemanželských porodů se v nich zvyšuje. Stanovíme-li množství jejich přesnějším způsobem, totiž poměrem ke svobodným ženám, vidíme týž zjev: na svobodné ženy připadá v německém území více nemanželských dětí než v českém (a polském), jak ukazuje tento přehled:

Na 1000 svobodných žen ve stáří 14—45 let z r. 1900 připadá v desítileti 1890-1900 nemanželských porodů

Tyto výsledky pro jednotlivé okresy zakreslil jsem na mapku 4. Podle ní jsou nejpříznivější poměry ve středu Moravy při řece Moravě, pak na jihozápadě při českých hranicích a dále v poříčí Odry. Stojí pak za povšimnutí, že v poměru ke svobodným ženám vyskytují se nemanželské děti ještě řidčeji mezi Čechy než mezi Poláky. Německé okresy odlišují se nám opět úplně zřetelně od ostatních; z českých vynikají okresy novoměstský, val.-meziříčský a brněnské okolí, nedostihují však nikterak německých v severní Moravě a ve Slezsku.

Než také nelze vyložiti vyšší cifru.nemanželských dětí u Němců zaměstnáním. Němci moravští živí se mnohem více průmyslem než Čechové, u kterých převažuje zemědělství. Běžné pak mínění jest, že mezi průmyslovým obyvatelstvem jest více nemanželských dětí než mezi zemědělským. Ve skutečnosti jest však pravý opak pravdou, o čemž svědčí tento přehled pro 1. 1895—1902 a 1904