Kdybychom úmrtnost podle jednotlivých okresů za 1. 1891—1900 znázornili na mapce, vyčetli bychom z ní, že nejvyšší úmrtnost (nad 28%„ ročně) měly na Moravě české okresy valašskomeziříčský, velkomeziříčský (následkem velké úmrtnosti nemanželských dítek do 1 r.) a prostějovský, ze smíšených zábřežský a město Brno, z německých město Jihlava a okres šternberský; ve Slezsku okres bruntálský a opavský, pak těšínský a bílský. Nejméně poměrně úmrtí jest v Moravě jihozápadní. Mapka by nám zároveň ukázala, že o vlivu národnosti na úmrtnost nelze naprosto mluviti.

Na mapce 5. vidíme, že úmrtnosti ubylo poměrně nejvíce v Moravě jihovýchodní, ve Slezsku pak v okrese bílském, kde však stále ještě stojí vysoko. Nejmenší difference mezi oběma posledními desítiletími vykazuje Opavsko, pak okresy severomoravské, některé okresy pří hranici české a dolnorakouské.

Úřední statistika stanoví vedle úmrtnosti všeobecné zvláště úmrtnost dětí do 5 roků a úmrtnost kojenců (do 1 roku). Poněvadž úmrtnost dětská a zvláště kojenců jest neobyčejně silná a má tak veliký vliv na všeobecnou, věnujeme nyní jí pozornost.

Kojenců (dítek mladších 1 roku) zemřelo:

Plná třetina všech případů úmrtí spadá do věku nejútlejšího; proto příčiny vysoké úmrtnosti kojenců měly by býti co nejbedlivěji studovány. Z předcházejícího se zdá, že v německých okresích umírá dítek v nejútlejším věku více než ve slovanských. Víme však, že ve všech oblastech národnostních není množství porodů stejně veliké, že v německých jest nejnižší, proto jest třeba stanovití poměr zemřelých dítek mladších jednoho roku během určité periody к živě narozeným. Obdržíme tak koefficient úmrtnosti kojenců, který sice nebude úplně správný, nicméně bude se blížiti silně skutečnosti.

Připadá pak na 1000 živě narozených dítek zemřelých ve stáří do 1 roku: