Poněvadž do zemědělské retrospektivy byly přemístěny mnohé předměty, vystavené dotud v jiných odděleních musejních, do nichž náležely dle materiálu, z něhož byly vyrobeny, nebo dle své výrobní techniky, bylo nutno provésti i některé instalační změny v hlavní budově musejní. Bylo proto na čas uzavřeno oddělení zvykoslovné av síni, dotud jemu věnované, byly prof. Chotkem vystaveny drobné výrobky lidového průmyslu (věci kované, vyřezávané, vybíjené, pletené, hračky a pod.). Při tom pro. srovnání byly připojeny i některé ukázky drobných prací lidového průmyslu jinoslovanského, zejména maloruského a srbského. Mimo to bylo prof. Chotkem a Niederlem a dle některých rad arch. Vondráčka nově instalováno oddělení nábytkové, z něhož vyloučeny drobné výrobky lidového průmyslu. Při novém uspořádání bylo upuštěno od dosavadní polointeriérové exposice, která sice byla malebná, ale stěžovala studium, srovnání a přehled vystavených kusů lidového nábytku. Proto bylo nábytkové oddělení rozděleno dle způsobu výrobního v síň nábytku malovaného a v síň nábytku vykládaného a řezaného. V jednotlivých síních pak bylo instalováno dle určení (účelu), jemuž jednotlivé kusy nábytkové sloužily (sestaveny tedy к sobě skříně, truhly, postele atd.).

Při těchto pracích na uspořádání vlastních sbírek musejních nebylo však zapomínáno ani na občasné výstavky, jež se roku minulého dobře osvědčily, když šlo o to, oživiti zájem širší veřejnosti o musejní sbírky. V r. 1908 byly uspořádány dvě výstavky a to výstavka valašských výšivek, k níž velmi hojný a cenný materiál poskytli MUDr. Ad. Hrstka a ak. mal. В. Jaroněk, a výstavka blatských a kozáckych krojů a výšivek z neobyčejně bohaté a vzácné sbírky A. Jehličkové, vdovy po lékaři. Není pochyby, že obojí výstavkou přispělo národopisné Museum zase к veřejné evidenci soukromých sbírek, kterou pojalo do svých úkolů. Mimo to špeciálnymi výstavkami dvou krajů českých zemí: moravského Valašska a jihočeského Kozácka a Blatska poskytlo odborníkům nad jiné zajímavou příležitost ke studiu a laickému pozorovateli spolu ukázalo, jaké nepřeberné umělecké bohatství je v lidových památkách každého kraje, tak že to, co Národopisné Museum stále vystavuje ve svých sbírkách, jsou ukázky ne nahodilé a výjimečné, nýbrž charakteristické a typické českému lidu.

Je pochopitelno, že otevřením nového oddělení, uspořádáním výstavek i změnami instalačními, provedenými v dosavadních exposicích musejních byl zvýšen zájem o Národopisné Museum a zvýšena i jeho návštěva. K tomu ovšem spolu přispělo, že za doby jubilejní výstavy 1908 stoupl značně příliv cizinců do Prahy. Návštěva musea v r. 1908 je početně nej-větší ze všech dosavadních ročních návštěv: čítala 37.557 osob (od založení musea navštívilo je 193.979, t. j. při 12 návštěvních letech roční průměr 16.165. Vzrůst ten není nahodilý, nýbrž je stálý od doby přestěhování musea do nynějších jeho definitivních místností, jak nejlépe svědčí, že ve starých místnostech byl roční průměr návštěvy 13.193 a v nových je nyní — od r. 1903 do 1908— 19.143). S potěšením nutno připomenouti, že, vdík pozornosti školních správ, je i mládež vedena, aby ve sbírkách Národopisného Musea učila se poznávati svůj národ a jeho kulturní svébytnost. V r. 1908 navštívilo a prohlédlo sbírky musejní 60 škol s 3720 žáky a žákyněmi.

Z jednotlivých návštěv budiž na prvém místě vzpomenuto cti, které se dostalo Národopisnému Museu vzácnou pozorností, kterou mu věnoval J. С. K. Výsost arciv. Leopold Salvátor, jenž uvítán zástupci musejní rady tov. A. Haeuslerem a arch. V. Roštlapilem a proveden vi. r. Stibralem, pro-