Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 100

knize německý zápis se jménem Johann Ribarz z r. 1751 a napsal jméno i s letopočtem na konvici. Konvice při tehdejší neznalosti staré keramiky snadno se prodala a tak se dostala do Prahy.

Rybářem tedy byl zanesen do Vyškova bučovický způsob výroby keramické a to dosud trvající starší směr. Bučovický vliv byl asi v této době nejsilnější. Vidíme to na zachovaných nádobách tovaryšů z této doby: Matěje Hály a Jakuba Dubňanského. Matěji Hálovi připsati můžeme džbán

z r. 1753 a sochu sv. Floriána z r. 1765, označené MP, jež chovají se ve městském museu vyškovském. Tento Matěj Hála zemřeli jako tovaryš ve Vyškově 23. dubna r. 1783 ve věku 50 let. Pocházel asi z Bučovic, neboť tomu by nasvědčovalo, že v Bučovicích zemřel li. října 1761 džbánkář Jakub Hála, snad otec Matějův. Socha sv. Floriána nalezena byla ve Vyškově, džbán z r. 1753 pochází sice z Čech u Prostějova, avšak má se sochou sv. Floriána nejen stejnou' značku, ale úplně tytéž barvy, z nichž obzvláště vyniká křiklavě modrá. • Na džbáně znázorněn beránek velikonoční.

Jednoduchým bu-čovickým způsobem jest také ozdoben medovník z r. 1769 s písmeny GD. Uprostřed v zeleném polověnci jsou odznaky řemesla bednářského a

Výrobcem tohoto medovníku jest asi Jakub Dubňanský, pocházející z Chvalkovic, který se ženil v Bučovicích 16. listopadu r. 1762, ale později pracoval jako tovaryš ve Vyškově (poprvé vyskytuje se jeho jméno v matrice 8. srpna 1770), kdež také zemřel 7. ledna roku 1779 ve stáří 48 roků.

Vedle bučovického vlivu počíná se však uplatňovati v této- době též vliv továrny holičské. Z vyškovských džbánkářů jest známo jedině o Janu Novákovi, že dříve nežli počal pracovali jako mistr ve Vyškově, byl zaměstnán v Holiči jako modellář od r. 1751 do r. 1755, kdy obdržel dům od otce svého ve Vyškově. Zajisté že přinesl si sebou z Holičej:ůzná_tajemství


Soška sv. Floriána z r. 1765 a označená v zadu Ml. nad věncem j est koruna


Předchozí   Následující