Poněvadž dle mého názoru lze vždy přesně určovati keramické výrobky jedině na základě dat historických, týkajících se zvláště jednotlivých džbánkářů a jich tovaryšů, podávám ku dalšímu možnému určování výrobků vyškovských všecka data, která jsem o jednotlivýrh džbánkářích sebral.

Džbánkáři do této doby patřící jsou tito:

1. Jan Rybář je nej starší z nich a zasahuje činností svou též do doby předcechovní. Odkud pocházel, nevíme, ale zdá se, že z Bučovic. Jako devětadvacetiletý muž přišel ženat do Vyškova a zde si r. 1740 koupil dům č. 160 na předměstí, který jest zapsán ještě česky v purkrechtní knize, ač ostatní zápisy v této době psány jsou již výhradně německy. V zápisu onom jest Rybář jmenován ,,taufar". Přísahu měšťanskou vykonal 31. listopadu r. 1742. — Dle konsignace daňové z r. 1760 měl jednoho.tovaryše a byl tudíž zámožný, neboť jenom bohatší džbánkáři měli tovaryše. O jeho zámožnosti svědčí též jeho český testament z 12. ledna 1766. Dětem poroučí 1400 zl. a to Teresii, Veronice a třetímu dítěti, které má přijít na svět — manželka udává, že jest těhotná. Manželka, kterou učinil universální dědičkou, má se stara ti o děti do jejich plnoletosti a za to smí brati úroky z kapitálu. Kdyby však manželka těhotná nebyla (jak tomu také vskutku bylo), mají peníze, třetímu dítěti určené, mezi obě dcery býti rozděleny. Zemřel ve Vyškově 13. ledna 1766, stár 55 roků.

2. Šimon Jánoš, syn džbánkáře Šimona Jánoše, který zemřel r. 1750, narodil se ve Vyškově 25. října 1728. Po otci zdědil dům na předměstí č. 112 a jest v purkrechtní knize zapsán jako majitel od r. 1750 do r. 1781. Tohoto roku asi zemřel, avšak úmrtí jeho není zapsáno ve vyškovské matrice. To se dá vysvětliti tím, že právě v této době vyškytá se dosti mezer v matrice. Konsignace daňovní z r. 1760 jmenuje jej džbánkářem (Krügel-macher) a matrika ,,amphorarum coníector". Patřil také к zámožnějším džbánkářům, neboť měl tovaryše. Byl dvakráte ženat, poprvé s Otílií Jahodovou, od 28. ledna 1751 do 18. září 1768 a měl s ní 11 dětí. Brzy na to oženil se (r. 1769) s Marií Masaříkovou a snad jí dal svatebním darem sošku sv. Jana Nepomuckého, o němž již byla řeč. Byloť zvykem vyškovských džbánkářů označiti svými jmény nádoby, jež dávali jiným dary. S druhou manželkou měl ještě 5 dětí.

3. Bratr jeho Jan Jánoš, narodil se 27. prosince 1729. Oženil se poprvé s Alžbětou Brajerovou 1. června 1750 a téhož roku stal se majitelem domu č. 62 ,,Na cihelně" (v pozdější Hrnčířské ulici) a podržel jej do r. 1762. Roku 1762 koupil dům č. 65 a bydlil v něm až do své smrti (+ 21. dubna 1773, 43 r.). S první manželkou měl 8 dětí. Druhá manželka jeho nazývala se Josefa a měl s ní ještě 4 děti. Většina dětí však zemřela. Zachován je na radnici opis jeho českého testamentu ze dne 21. dubna 1773, jmenuje se v něm „mistr taufarský". Z testamentu patrno, že byl hodně zadlužen, pravíť se v něm ad 3. nebude-li moci pro dluhy manželka udržeti dům, nechť se dům prodá a co zbude, rozdělí se manželce a dětem. Dům se skutečně prodal a koupil jej džbánkář Jan Čamek.

4. Jakub Martinák, syn džbánkáře Michaele Martináka, narodil se i. května 1723. Poprvé ženil se 26. dubna r. 1746 s Marií Annou, dcerou Petra Pruka, džbánkáře v Bučovicích. Z toho můžeme souditi, že pracoval jako tovaryš v Bučovicích. V konsignaci daňovní z r. 1760 označen názvem „Krügelmacher" a v matričním zápise z r. 1755 „amphorarius". Jeho nevlastní otec džbánkář Michael Hertl, koupil pro něho r. 1740 dům č. 63; ale když se Martinák oženil, obdržel dům č. 62 po otci a Heťtl si po-