č. i8 na předměstí po svém otci r. 1756, který podržel až do své smrti r. 1771. Po něm jej koupila obec. S manželkou Sidonií (kde se ženil, neznámo) měl 7 dětí, z nichž později dva synove Jindřich a Ferdinand stali se též džbánkáři. Majetek zůstavil manželce a. dětem dohromady. Dům, který se skládal ze dvou částí, měla manželka rozděliti a zadní část prodati, aby mohla za-praviti dluhy. Přední část měla si ponechati. Ovšem patrně k tomu nedošlo, neboť celý dům patřil od r. 1771 obci, která měla na něm 260 zl. Z Novákova testamentu vidíme, že posílal též zboží do Bučovic, kde je prodával žid Aron. Mohl-U prodávati své zboží v Bučovicích, kde bylo místo proslulé keramikou, jistě nějak vynikalo nad bučovické. Patrně pracoval dle způsobu holičského a užíval červeno karmínové barvy, která je tak nápadná proti obvyklým barvám, jichž se užívalo dosud v Bučovicích. Obyčejně se soudí, že v Bučovicích se dělalo dle vzoru holičského červenou barvou dříve nežli ve Vyškově a že odtud přešel zvyk onen též do Vyškova. Avšak neznáme žádných určitých věcí toho druhu, které by nepochybně pocházely z Bučovic, kdežto vyškovských věcí jest s dostatek. Bude tedy spíše pravděpodobno, že způsob holičský a červená barva přeneseny byly z Vyškova do Bučovic, zde ovšem zase červená barva se udržela děle, až do doby, kdy už se ve Vyškově jí nepracovalo. U Nováka jest vysvětlitelno, že pracoval dle holičského vzoru, bylť dle K. Schirka7) modellář téhož jména v létech 1751 do r. 1755 v Holiči, a to souhlasí s tím, že právě r. 1756 dle purkrechtní knihy stal se Jan Novák majitelem domu č. 18 ve Vyškově. Proto soudím, že i věci figurální dle holičského vzoru pracované, které se nalezly v Bučovicích a pocházejí asi z polovice 18. století, nebyly vyrobeny v Bučovicích, ale ve Vyškově od Jana Nováka a dostaly se prodejem do Bučovic. Tak na př. barokní kropenka's baldachýnem a vypuklým obrazem P. Marie trojbarevně pomalovaná s velikou převahou červené (purpurové) barvy, sotva asi byla vyrobena v Bučovicích, třebas byla nalezena v Bučovicích. — Ještě jednu zajímavost čerpáme ż testamentu Novákova. Posílal totiž zboží také jakémusi Stidlerovi, Schurt-zovi a Zicharlovi aus teutsch Böhm (sic! v českém testamentu). Snad některé věci v Čechách nalezené daly by se takto určiti. Zemřel 24. dubna r. 1771. (43 r.)

Další listinou daňovní, která uvádí jména džbánkářů, jest soupis válečné daně pro rok 1789. Jména džbánkářů, kteří žili mezi r. 1762 a 1789 a nejsou obsaženi ve vyhlášce daňovní z r. 1762 známe z různých pramenů knih purkrechtních, knihy přísah měšťanských, matriky a j. Jsou to:

9. Jan Smetana, bratr džbánkáře Antonína Smetany (č. 7), narodil se 22. srpna r. 1741. V inventáři 27. prosince r. 1778 je v knize přísah měšťanských označen jako „Krügelmacher", matrika jmenuje ho „figulus vulgo taufar". Dne 22. července 1767 oženil se s Rozálií, dcerou soukenníka Kristiána Stehna, a měl s ní 5 dětí, z nichž jedině Veronika zůstala na živu. Roku 1765 stal se majitelem domu č. 68 „Na cihelně" (přísahu měšťanskou vykonal 12. prosince r. 1765), jejž koupil od Marie Machainové, vdovy po džbánkáři Karlu Machainovi. Zemřel ještě mlád (36 r.) 21. prosince 1778.

10. Ondřej Hájek, syn Františka Hájka z Ivanovic. Ve Vyškově dosvědčen odr. 1767, kdy 10. listopadu ženil se s Marií dcerou Matěje Derky. Přísahu měšťanskou však vykonal až 15. prosince 1769 a označen v ní jako „Krügelmacher". Bydlil v městě a byl majitelem domu č. 77 (v městě), který dostal patrně se ženou. Zemřel li. září 1783, stár 45 roků. Dětí neměl žádných.