věncem a nejeví příliš veliké umění mistrovské. Druhá věc pravděpodobně také od Machaina anebo v jeho dílně pracovaná jest talíř s dvěma jeleny; jeleni však nejsou zobrazeni dle obvyklého vyškovského způsobu, totiž ve skoku, nýbrž jeden klidně stojí a druhý leží. Na pokrajích jest dosti přesně pracovaný rostlinný ornament. Barev užívá modré, žluté, zelené a listy jsou konturovány barvou fialově-hnědou. Na míse v zadu je nápis ,,1794 in Wischau Nr. 64". Z obou jeho prací jest patrno, že neužíval barvy červené (připravované ze zlata).

4. Jiří Fischer narodil se asi 1746. Do Vyškova přišel bezpochyby s otcem, který tu sloužil jako vojín a také se tu později usadil. Seznam daně válečné z r. 1789 jmenuje jej „Krügelmacher" a podepsán je též na podání džbánkářů z r. 1790 (Füsser). Kromě toho jmenován je ve vyhlášce z r. 1797. Mistrem se stal patrně r. 1781, neboť téhož roku (25. prosince) koupil ,,Na cihelně" dům č. 63 po džbánkáři Antonínu Hertlovi od Václava Machaina a podržel jej do r. 1790. Roku 1786 koupil dům č. 67 po džbánkáři Antonínu Smetanovi a zůstal jeho majitelem až do smrti (1814). Ženat byl s Alžbětou Horákovou z Bučovic, sestrou vyškovského džbánkáře FiUpa Horáka. Měl s ní 4 děti. Zemřel 12. prosince r. 1814.

Ve vyškovském museu jest baňatý džbán s otvorem uprostřed označený písmeny G. F. Celý džbán je natřen temně do červena mramorovanou barvou. Ježto tento druh jemně mramorované barvy jest oblíben v 18. století, zvláště ke konci, soudím že výrobcem džbánu je tento Jiří Fischer.

5. Jan Vážanský20) pocházel asi z Bučovic, neboť tam žili v 18. století dva džbánkáři tohoto jména: Jiří Vážanský (f 1781) a Josef Vážanský (f 1786). Jan Vážanský jest pouze jmenován v seznamu válečné daně z r. 1789 (Krügelmacher). Na podání džbánkářů z r. 1790 podepsán již není. Ve Vyškově koupil r. 1786 dům č. 62 „Na cihelně", který kdysi patříval Mar-tinákům, od Filipa Vitty a podržel jej do r. 1789. Roku 1786 (25. července, 23 r. stár), oženil se s Marií Ottavkovou, s níž měl 3 děti. Poslední dítě zapsáno jest ve vyškovské matrici dne 10. července r. 1790. Na to se stopa jeho úplně ztrácí. Snad se vystěhoval.

V jakém stylu pracoval, říci nemůžeme. Snad byl první, který přinesl do Vyškova z Bučovic typ t. zv. sedmihradských džbánů, o nichž již byla řeč.

6. Antonín Štroblík, syn Jakuba Štroblíka, zedníka z Vyškova, narodil se 13. ledna 1763. V seznamu válečné daně z r. 1789 jmenován je „Krügelmacher" a je též podepsán na podání džbánkářů z r. 1790. Dále je uváděn v seznamech výdělkové daně z r. 1825—1827 a z r. 1833, kde má poznámku, že pracoval s tovaryšem. Ženil se poprvé 1. října r. 1787 s Josefou Horákovou, která však již 24. ledna 1797 zemřela (33 r.). Ani ne za měsíc, ženil se po druhé 17. února r. 1797 s Teresií Neumannovou z Opavy, která zemřela 22. října r. 1814 (42 г.). Právě za měsíc 22. listopadu 1814 měl svatbu s Františkou dcerou po obuvníku Václavu Házovi, která ho přežila. Se všemi třemi ženami měl dohromady 17 dětí. Roku 1785 zdědil po otci dům č. 61 na předměstí. Později r. 1790 koupil dům č. 63 (bývalý Hertlův) „Na cihelně" a zůstal majitelem jeho až do své smrti. Zemřel na souchotiny dne 29. června r. 1834.

Začáteční písmena Antonína Štroblíka (A. S.) jsou na t. zv. morko-vickém džbáně (cechu soustružnického), jenž jest označen letopočtem 1787. Poněvadž téhož roku se Antonín Štroblík ženil, můžeme souditi, že asi se