době byďhl v domě č. 70 „Na cihelně", můžeme souditi také z toho, že nynější džbánkář Karel Skalický, bydlící v č. 70, nalezl na půdě podobný (válcový) máz (s vrchem ze dvou třetin uraženým), stejným způsobem pomalovaný, avšak s rokokovou figurální výzdobou, z níž zbývají jen nohy dvou osob (muže a ženy), na nichž je zcela zřetelný rokokový kroj. Ježto tyto mázy jsou ojedinělé ve vyškovské keramice a ježto pravděpodobně přišel František Prokš z Morkovic, snad v této práci máme doklad, jak se v té době pracovala v Morko vicích.27) Máz Prokšův opatřen je německým nápisem, který patrně pronáší osoba na máze zobrazená, podobná Turku. Nápis naříká na nesvornost mezi sedláky a měšťany. Poněvadž je džbánkář sám měšťanem, jest asi nápis namířen proti sedlákům, kteří kolem Vyškova dosud bydlí také v sedmi německých obcích, odtud nápis německý. Ze všech okolních obcí nejvíce německé obce kupovaly zboží malované červenou barvou. Proto asi máz, ačkoli pochází z Lulce, původně byl určen pro některou německou obec, a odtud se dostal pomocí příbuzenských svazků, jež bývaly dříve mezi Čechy a Němci častější nežli dnes, do Lulce.

8. Karel Pilz (též Pils), není také rodák vyškovský a narodil se asi r. 1765. Jmenován je poprvé jako „Krügelmacher" v seznamu daně válečné z r. 1795. Avšak ženu se již 7. září r. 1790 s Marií, dcerou džbánkáře Václava Machaina a ještě téhož roku koupil si dům č. 62 „Na cihelně", který podržel do r. 1796. Stal se tedy podle vší pravděpodobnosti mistrem ke konci r. 1790 a v podání džbánkářů zr. 1790 není podepsán, poněvadž podání bylo sepsáno na počátku roku (25. února), kdy se též tvořil předpis daně válečné. Později (po r. 1796) stal se majitelem domu č. 123 na předměstí, kde také zemřel na tyfus 26. března r. 1806 ve věku 41 roku. Se ženou měl 8 dětí, z nichž 3 zemřely.

Od Karla Pilze máme ve vyškovském museu malovaný džbánek z r. 1796. Má úzké hrdlo, zakončené hubičkou a celý je pokryt červeně (zlatá) mramorovou barvou hrubšího rázu. V prostřed a po stranách jsou v mramorové barvě barokním rámem ohraničená bílá pole s obrazy Panny Marie uprostřed a dvou světic po stranách. V zadu u ucha je nápis Antonius Czacza a datum. Pod tímto nápisem je K. P. Pinxit. Tento K. P. nemůže býti ve Vyškově nikdo, jiný, nežli Karel Pilz. Antonín Čača je několikráte v této době zapsán ve vyškovské matrice. Byl to nádenník (Taglöhner), který bydlil též „Na cihelně". Jednou dokonce připsáno k jeho jménu zaměstnání „Kriegelmacher", ale patrně omylem, neboť jindy vždy má „Taglöhner". Omyl lze snadno vysvětliti tím, že bydlil „Na cihelně", kde měla domy většina džbánkářů. Byl tedy pravděpodobně vyroben tento džbánek Karlem Pilzem pro Antonína Čaču.

9. Filip Horák. Pocházel asi z Bučovic, neboť v jeho domě zemřela 13. prosince 1807 Eleonora Horáková, vdova po Antonínu Horákovi, krejčím z Bučovic 78 r. stará, tedy zajisté jeho matka. Poprvé jest jmenován v knize měšťanských přísah 5. listopadu r. 1795 a označen „Krügelmacher". Téhož roku (28. srpna) oženil se s Rosalií Honovou. Avšak teprve od r. 1796 stal se majitelem domu č. 69 „Na cihelně", jejž měl jen dva roky, do r. 1798, č. 60 od r. 1798 do r. 1810 a r. 1810 koupil dům č. 30 v městě. S manželkou Rozálií měl 12 dětí, z nichž však б zemřelo. Poslední dítě je zapsáno 30. května r. 1819, ale od té doby se jeho jméno úplně ztrácí. Snad se vystěhoval. Jaké