str. 143
sbírky, v nichž by se jen pokračovalo. S Technickým museem byla tato eventualita hned na počátku vyjednána. Národopisné museum pak zajisté uzná, že jeho zemědělské oddělení musí se stati samostatným a že tudíž dosavadní stav je toliko provisorní. 2. Druhou části byly by archiv a knihovna, jež by rovněž hleděly к minulosti i к přítomnosti. První základ mohl by tu tvořiti starší oddíl knihovny i akt někdejší .,C. k. vlastenecko-hospodářské společnosti v Čechách". V tomto směru, jak uznává i dr. J. Slv. nebylo by třeba nového podnikání; neboť je „archiv zemský zároveň vlastně též archivem agrárním". 3. „Posledním oddělením byl by český Skansen a to s připojením vzorných stájí a semenařen . . . Běží ještě o praktické provedení. Jsou tu již četné hotové prvky, které tedy třeba jen už sloučiti. Jak co do vlastních sbírek oddělení retrospektivní a zemědělské v museích Národopisném a Technickém, jakož i jiné, jež lze snadno získati a doplniti. Lze najmouti zatím nějaké místnosti; ostatně je tu i Groebovka co do zatímního umístění částí některých (na př. Skansenu) a zemědělská fakulta se svý^mi ústavy, profesory i posluchači. Čo do personálu stačil by správce musea, pak správce archivu a knihovny se 2 sluhy; Skansen zůstával by zatím oddělen a toliko ideově přičleněn . . . Po stránce finanční stačilo by snad zatím na to vymoci jisté subvence — snad z melioračního fondu státu a zemí českých? Ohledně umístění, doufejme, že vzhledem к účelu tak prospěšnému vyšel by vstříc za-tímným propůjčením svého paláce ku sbírka některý člen velkostatku". Uvádíme pro význam otázky podrobnosti projektu pě. Slvova, o němž se Národop. Věstník jíž zmínil (VI. 23); upozornění, které Věstník tehdy připojil, piati i vzhledem к podrobnostem návrhu a netřeba jich opakovati. Jen nelze zatajiti důvodnou pochybnost, že uskutečnění nového podniku — i po stránce finanční — bude tak snadné, jak soudí článek Naší Doby. z.
@----------------------------
Česká hospodářská společnost pro markrabství Moravské usnesla se v červnu i". 1907 založiti zemědělské museum v Brně. V červenci vydala provoláni ku sbírkám a když se sešly prvé musejní předměty, zvolila pětičlennou komisi, která převzala správu musea. Byl vypracován program musejní činnosti a v r. 1908 museum umístěno na Radvitově náměstí č. 10 (za 960 Kor.). R. 1909 dostala se museu zemská subvence 3000 К (2000 K. na nákup a iooo K na získání místností) s podmínkou, že se Hospodářská Společnost písemným ireversem zavrže, všechny předměty, zakoupené z uvedené zemské subvence odevzdati svého čisu do zemského musea Františkova, jakmile při něm bude otevřeno hospodářské oddělení. R. 1909 bylo museum otevřeno širší veřejnosti. Spolu téhož roku rozhodnuto vedle musea retrospektivního pamatovati i na moderní museum zemědělské (po vzoru technologického musea ve Vídni). |Ministerstvo orby povolilo na nákup subvenci iooo K a na úhradu nájemného pro tříletí 1909—1911 roční podporu 600' K. Za to zemský výbor snížil svoji subvenci na 500 K. z.
@----------------------------
Umělecko průmyslové museum císaře Františka Josefa v Opavě, provádí právě novou instalaci svých sbírek. Při ní je zařizováno — poprv jako samostatné — oddělení lidovědné, jež bude obsahovati i český materiál z rakouského Slezska vedle polského a německého, ač není pochyby, že ěeské Slezsko nebude ve sbírkách representováno úměrně. Ovšem, protiváha bude vždy v museu Matice Opavské, které věnuje českým Hdovým památkám ze Slezska čilou, a dobrou
pozornost. z.
@----------------------------
Výstavka v y š к o v ské keramiky, jejíž projekt již Národop. Věstník zaznamenal, koná se letos v červnu a v červenci. Bylo pro ni zajištěno nad iooo výstavních předmětu, z nichž je přes ioo označeno jednak letopočty, jednak značkami mistrů, tak že výstavka předvede úplný historický vývoj vyškovské keramiky od počátku až do dnešní doby. z.
@----------------------------
J. Bolte sestavil z Zeitschrift der Vereins für Volkskunde XXI. 164 sl, různé staré verše o vzájemné neodvislosti psů, koček a myší. Uvádí mimo jiné bájku, kterou vypravoval Ctibor Tovačovský ve svém „Hádání pravdy á lži" jako nejstarší zápis této látky. Ukauzje některé shody s illustrovanou básní Norimberčana Alb. Glockendona z r. 1535 a s rýmovanou bajkou Rouenského učitele z r. 1547, a právem asi usuzuje, že moravský pán v 2. pol. 15. stol., jako potom v Německu a ve Francii čerpali z ústní tradice. Starší písemní pramen této bájky nad vzdělání Tovačovského není.
@----------------------------
|
|
