dům č. 70 v Jungmannově ulici, v němž provozuje džbánkářství až podnes. Pokouší se o rozmanité věci z oboru keramiky, avšak nejlépe se mu daří věci modře malované, zvláště mělké mísy s ovocem v dekoru. Polev jeho je však nedosti čistý a barvy nabývají drsného vzhledu.

Tovaryši, kteří působili v 19. století jsou tito:

1. František Z a v ř e 1 z Velké Byteše. V knize vidovaných pasů (v archivu města Vyškova) jest o něm zaznamenáno, že pracoval od r. 1834 do r. 1836 u Jana Patermąnna.

Poněvadž jsou známy nádoby bytešské, modře malované s klikatým ornamentem, z počátků devatenáctého století, je možno, že vznikla tato bytešská keramika vlivem Vyškova.

2. Jan Zavřel z Velké Byteše byl tovaryšem ve Vyškově r. 1836.

3. Matěj Wipąuer (též Wybauer) z Vyškova od r. 1835—1836 byl tovaryšem u Antonína Štroblíka.

4. Josef Švábský (též Švábenský) byl tovaryšem ve Vyškově r. 1836 a 1837. Podepsán je (Schabensky) na dně džbánu morkovického z r. 1838, který počal pracovati r. 1837 Ц který dodělal r. 1838 Filip Kopal. ; 5. F i1 i p K o p а 1, syn Filipa Kopala ze Ždánic. Roku 1836 byl tovaryšem u Jana Patermanna a, téhož roku (26/6.) se oženil (stár 37 roků) s Antonií Reichmannovou. Roku 1838 dle nápisu na dně dodělal džbán morkovického cechu kovářského (a šesti řemesel k němu příslušných). Na džbáně, který má ve středu uměle kreslené odznaky řemesel a český nápis s věncem růží kolem, schází již červená barva ze zlata připravovaná. Žena mu brzy zemřela, neboť 19./8. 1838 ženil se po druhé s Petronillou Bartošíkovou, dcerou po f džbánkářském tovaryši Jiřím Bartošíkovi z Vyškova. Kopal žil dlouho ve Vyškově jako tovaryš u různých mistrů až do let sedmdesátých. Na konec svého života uchýlil se do svého rodného města (Ždánic).

6. Matěj Indra z Vyškova byl tovaryšem ve Vyškově r. 1836.

7. František Valášek z Teplic 11 Olomouce byl tovaryšem ve Vyškově r. 1834 a 1835 u Jana Patrmanna.

8. František Valášek, syn Jana Valáška, hostinského na silnici z Herotic, pracoval jako tovaryš r. 1835 u Josefa Machaina. Ženil se asi r. 1837 s Rozalii Ondrachovou z Vyškova. R. 1849 se asi vystěhoval z Vyškova, neboť ještě 9./5. 1849 íes^ zapsáno narození jeho syna ve vyškovské matrice, avšak v seznamu obyvatel z r. 1850 jeho jméno není.

9. František Wipauer (Wybauer), syn Josefa Wybauera, tkalce, nar. se 2./10. 1799. První manželka jeho Josefa pocházela z Ivanovic a zemřela 12./11. 1838. Po druhé oženil se s Eliškou Burianovou, dcerou po f džbánkáři Václavu Burianovi. Zemřel 16./3. 1858

10. Jan Beneděla pocházel ze staré džbánkářské rodiny v Králově Poli, usedlé a nar. asi r. 1815. (Otec slul František). Ve Vyškově žil od r. 1836 a ženil se 6./z. 1837 s Cecílií Konečnou z Vyškova. Ze 7 jeho dětí stal se později Antonín mistrem džbánkářským. Zemřel ná choleru 22./8. 1855.

11. Josef Freiwillig z Klobouček byl tovaryšem ve Vyškově r. 1836.

12. Jakub Polt pracoval jako tovaryš r. 1834 u Josefa Machaina.

13. Antonín Bumbík z Prostějova byl zaměstnán jako tovaryš r. 1848 u Karla Machaina.

14. Josef Růžička z Čáslavě pacoval jako tovaryš r. 1834 u Josefa Machaina. . • í