dobu, než nabude po návratu normálních poměrů v zemském hospodářství opět zemských subvencí), nezbude radě, než činnost musea značně omezit i. Není pochyby, že podobný krok byl.b у jistě na značnou škodu kulturní českému národu a š p a tným svědectvím české osvětné o r-ganisace. Radą Společnosti Národopisného Musea Českoslovanského je proto přesvědčena, že česká veřejnost nenechá dojití na uvedenou krajní even-tualituažesesílenoupodporouumožní, aby Národopisné Museum bez další újmy přečkalo dobu, pc kterou musí postrádá ti zemských subvencí. Dnes odkázáno je Národopisné Museum a museum zemědělské retrospektivy jen na subvence vysokého с. k. ministerstva kultu a vyučování a ministerstva orby, na subvenci král. hlav. města Prahy, města Plzně, sl. obchodních komor v Českých Budějovicích, Plzni a v Praze, jež jsou podrobně vykazovány ve zprávě pokladní. Příspěvky okresních výborů a měst, pokud nejde o dary, jsou uvedeny v seznamu členském. Subvence mimořádné dostalo se v r. 1911 Národopisnému Museu od vysokého с. k. ministerstva veřejných prací v obnosu 8000 K, jež však určeny jsou výhradně na doplňování sbírek a nemohou býti užity к úhradě běžných výdajů správních. Ze sumy té založen má býti fond na zřízení slovanského srovnávacího oddělení, o které musí býti — má-li museum dokonale vyhověti svému vědeckému poslání — rozmnoženy exposice Národopisného Musea v Praze. Tím však se úplně vyčerpá výdajné jmění musejní, které ještě 1. ledna 1909 obnášelo 17.510-17 kor., a radě musejní nezbude než vypomoci si na úhradu běžných výdajů musejních již letošního roku (1912) — půjčkou. Konečně zde s povděkem nutno uvésti, že v uplynulém roce pamatoval na Národopisné Museum zesnulý blahé paměti pan J. Votoček, cis. rada a velkoobchodník v Praze, jenž odkázal pro účely musejní 200 K.

Odevzdávajíce zprávu o činnosti Společnosti NMČ za rok 1911 v ruce české veřejnosti, pokládáme za milou povinnost poděkovati všem, kdož jakkoli ať dary do musejních sbírek, podporou financmi, radou, informací nebo doporučením přisp ě li, aby Národopisné Museum Českoslovanské mohlo plníti co nejzdárněji své úkoly.

V PRAZE, v únoru 1912.

Prof. dr. Karel Chotek,

jednatel.

Augustin Žalud,

tajemník.