(Chybně podaný detail — pravidelně víská baba druhtolu hlavu na klíně — z čarodejníckych pověr.) Dívka vstoupí, baba má jen jednu hlavu, vítá dívku, žádá ji, aby vyprávěla, co- viděla cestou a vykládá: plot je mé dříví, prst je kolík, hlavy jsou mojí psi, krev v sudech mé víno, mrtvoly drůbež, pečené dítě kachna. Předloží pak dívce kus dítěte a krev. Dívka vypravuje pak ještě, jak viděla babu s dvěma hlavami, a je roztrhána.

Č. Lid. XIX. (369.) F. Friedrich, Slezská pohádka o; smrtí.

Pastýřce krav schází večer kráva. Dozví se, že ji odvedla stařenka. Opustí stádo a jde zia stařenou. Cestou pták, pak pometlo, pak sud krve, pak plot ze střev se jí ptají kam jde, a na její odpověd ji varují před babou.

Dívka nedbá, přijde do chalupy, na peci se smaží v pekáči dvě dětí. I děti se jí ptají a varují, dívka však vkročí dol druhé světnice,, tam sedí stařena s koňskou hlavou, svou vlastní víská na klíně. Stařena, se jí ptá, co chce, a pak co viděla cestou. Dívka vypravu-je-o ptáku (to byl můj služebník), o pometle (služebnice), o bečce krve (moje vínio), o plotu ze střev (moje šaty). Když dívka se zmíní o dětech, řekne baba, že to je její maso. — a ty též budeš. Zardousí dívku a sní. Stařena je smrt. (Jedna z povídek o kmotře smrti má podobný úvod bez tragického zakončení. Návštěvník je muž,)

Lidový tisk: O jedné vdově a její dvou dcerách, (Přídavek ke knížce: Tři mravné bájky, první o šlechetné Panně Krásné ,,,) Skalice, J. Škarnicl 1888.

Hodná vdova má dvě dcery, z nichž starší nazývá moudrou a mladší růžově červenou. Jednou, když přede před domem, pozve mimojdoucí churavou stařenu, aby si sedla, mladší ji donese židlí, starší jen nerada vyslechne matčin rozkaz, aby přinesla švestky. Mladší ochotně uvaří vejce. Stařena změní se v bohyní, usoudí starší, aby se stala královnou, mladší, by byla selkou. Chatrč promění se v krásný statek. Král jede kolem, zamiluje se do starší dcery a ožení se s ní. Mladší sestra nechce následovat sestru ke dvoru a vezme si hodného pacholka za muže, královně se dvůr vysmívá, král jí zanedbává, svolí po třech letech, aby odešla к sestře. Sestra žije šťastně, královna pozná, že štěstí nebydlí v palácích. Bohyně se zjeví, oznámí jí, že král je znovu ženat. Sestry žijí šťastně spolu,

Menšík II, 43. Sestry slují Drozda a Jemná, .jinak, až na bezvýznamné drobnosti, stejně s lidovým tiskem.

Povídky o rekovi, jemuž je při narození prorokována šibenice a jenž je od tohoto osudu zachráněn svým strážným andělem, jsou v češtině patrně z knižných předloh, ač nemohu uvésti dosud ani jediný text lidové knížky.

Pocházejí z pramenů několikerých, ukazujíce svými odchylkami к několika variantám této velmi hojné legendy, zastoupené v češtině