Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 73



ponecháno, ale přes léto obíleno, Stojí pak stálé ohnisko v jiné místnosti na. upěchcvané podlaze, kdežto hlavní místnost dostala již podlahu prkennou. Příčina může býti praktická: touha zbaviti se kouře, sazí a nebezpečí ohně v místnosti s dřevěnou podlahou, též ohled na úpravu místosti, spíše však je to vliv orientální, náboženský. U mchamedánů nesmí stati ohnisko, u něhož ženy vaří, v hlavní místností, kam docházejí cizí muži. Oddělení takového ohniska od hlavní místnosti je tu požadavkem společensky nevyhnutelným.

Při nepatrných stycích, jaké kdy měly krajiny na horním Limu a Ibru se střední Evropou a při mnoha kulturních svazcích s východem, myslím, že je tento výklad pravdě najbližší. Ostatně máme tu stavebních dokladů orientálního vlivu nadbytek, džamije, bazary, hodinové věže, hany, kde obytné místnosti jsou pouhou dependancí veliké stáje (vstupuje se do nich ze stáje po pavláčce, vznášející se nad hlavami soumaru) atd.

Kdežto primitivní dům kamenný byl tu jíž v dobách předslovan-ských, myslím, že základní elementy horskébo domu dřevěného byly sem Slovany přineseny a potom dále vyvinuty, od vpádu Turků již pod vlivem orientálním.

Z římské minulosti Starého Srbska neudrželo se v současném jeho životě takřka nic. Vlivy byzantské nejeví "se tu bezprostředně,, nýbrž prostřednictvím kultury slovanské, hlavně náboženské. Tím jsou podstatně .určeny také oba hlavní směry kulturního postupu: severní, daný přistěhováním se Slovanů a jihovýchodní, zprvu přinášející kulturu byzantskou, pak arabsko-osmanskou. Tyto dva hlavní směry jsou ve shodě s danými podmínkami dopravními, s cestou moravsko-vardar-skou. Západ, oddělený vysokým pohořím, nepůsobil mnoho ani v období vyvinutých kommunikací římských; tím méně pak za zhoršených poměrů v době benátské.

    Dr. Viktor Dvorský.

Z drobné mytologie slovanské.

O hospodáříčkovi.

O původu hospodáříčka,1) čilí šotka, skřítka, špíritusa, o způsobu, jímž se člověk může dodělati takového pomocného ducha, který by


l) O hospodáříčkovi, čili křístkovi věděli někteří spisovatelé XVIII, století Kluger, Seelisko, ale bližšího o něm nic nenapsali. Srv. Zíbrt, Seznam pověr a zvyklostí pohanských, str. 105, 108.

Předchozí   Následující