@S@.382

totiž uznati, že nejnižší skupina jest — jak již uvedeno — případy s chorobně sníženou tělesnou výškou značně rozmnožena, čímž se celkový průměr značně stlačuje.

Do výše uvedených rozpočtů pojaty byly všechny osoby к odvodům I. třídy se dostavivší, tudíž odvedené i neodvedené. Jest vy-světlitelno, že každá z těchto dvou skupin vykazuje různý vzrůst tělesný, neboť osoby s výškou pod minimální míru jsou při odvodech zpravidla (mimo dobrovolně se hlásící a pod.) odmítány a i v ostatních skupinách výškových mají mladíci vyššího vzrůstu spíše vyhlídky býti uznáni za schopné nositi zbraň. Následující dvě serie jsou toho dokladem.

V letech 1889—1894 byl v Čechách při odvodech I. třídy:

Průměrná výška neodvedených obnáší v Cechách 165,4 cm, odvedených pak 166,7 cm5).

Pokud se národnostních rozdílů týče, podává „Militärstatistisches Jahrbuch" ročně v promilových číslicích přehled o tělesné výšce osob v prvních třech třídách stáří к odvodům se dostavivších pro jistý počet doplňovacích okresů, které možno pokládati za národnostně úplně nebo téměř úplně čisté. Shrnul jsem opět průměr pro šestiletí 1889—1894 do následující tabulky.