Pelnáře (tehda asi 551etého),7u) takže tu vesměs jde o instrumentální variace těchto tanců. Jsou to: př. II., VIL, XVI., XVIII., XXVI., XXX. a XXV. O tanci XVI. mi Pelnář sdělil, že jej slýchal od Houjezd-s k é h o dudáka (tehdy již mrtvého).

b) Jeden tanec je z Přešticka; zapsal jsem jej r. 1905 v hospodě v Ježovech (u Merklína). Je to př. III.

c) Jeden tanec je z Českobrodská; zapsal jsem jej již r. 1895 v Jevanech u Černého Kostelce od babičky Pačesovy. Je to př. XLIX.

d) 12 tanců je z Královéměstecka a to z Velkých Běronic. Jsou to tyto tance: IV. (jsou vlastně dva tance, malé varianty), X., XX., XXI., XXXII., XXXVII., XL., variant příkladu XLII. (pouze dvojdílný, končící po dvaceti taktech notami d с místo e d), XLIII., LIII., LV. а LVII. Z nich pochází tanec X. а XX. od muzikanta Ríhy, XLIII., LIII. a LVII. od muzikanta Libánského (oba tehdy asi šedesátiletí), ostatní porůznu od starších žen. Dozvedel jsem se při tom, že tyto „kozlí tance" byly nejvíce tančeny ve Vyklekách (malá dedinka blíže Běronic) a ve Slovci (sev. od Městce Králové).

e) Tanec př. XXI. mi při této příležitosti zpívala jedna žena, pocházející od Sobotky, jako ukázku „kozlů" z této krajiny.

f) 23 tance pocházejí z okolí Zehuně, totiž z vesnic Choťovice av Polní Chrčíce. Obě tyto vsi jsou však již v okresu chlumeckém (Zehuň patří ještě к Městci Králové). Zápisy jsou z r. 1913. V Choťovi cích sdělil mi 761etý muzikant Josef Malý tyto tance: variant příkladu I. (bohatší variace instrumentální), nepatrný variant příkladu VIII., variant příkladu XII. (bohatší variace instrumentální), XIX', (kde otiskuje jen vložku, rozdílnou od vložky příkladu XIX.), XXV., XXXIV., XXXVI., nepatrný variant téhož tance XXXVI, (chudší variace instrumentální), XXXIX., XLVI., XLVII., L., LI., LVIII. V Polních Chrčících hrál mi 851etý muzikant Jan Veselý tylo tance: př. XV., XIX., XXIV., XLI., XLII., XLV., XLVIII., LIV., LVI. Od něho je též „Oves".

Některé další poznámky topografické, jež se nevíží к určitým zápisům, jsou tyto:

Waldau v citované své studii (vyšlé 1860) praví na str. 142, že „směska" (je to dle popisu i textu tanec typu „višně") se tančí v okolí Rychmburka, tedy u Skutče (Vysokomýtsko). Z téhož místa má Holas několik proměnlivých tanců.

Holas v V. dílu na stránce 217. otiskuje toto sdělení kapelníka V. Vysokomýtského ze Všetat: „V Přívorech u Mělníka se posud pěstují staré tance. Nastoupí do kola dobrých 12—15 párů. Jinače tance ty u Mělníka vůbec mizí." (Psáno r. 1904.) Jako ukázku uveřejňuje pak Holas tři tance ze Všetat (patrně zápisy Vysokomýtského, z nichž dva jsou proměnlivé.

Mladějovský sdělil mi při své zásilce, že prý bývalo hojně „kozlů" čili „laťováků" ve Skochovicích; je to ves na cestě z Městce Králové do N. Bydžova, ale ještě v okresu Královéměsteckém.