str. 345
Srovnává se ještě tyrolské podání o dlasku: vyhazuje ze své kleci nádobku, ze které jedl nebo pil, a to ze zlosti, že svůj křivý zobák vidí ve vodě (Alpenburg, Mythen u. Sagen Tirols, 387; Zs. f. Völkerpsychologie, XIII., 334).
K. Haberland snesl ve svém pojednání (Zs. f. Völkerpsychologie, XIII., 325 sl.) několik příkladů o úloze zrcadla, popřípadě zrcadlení z mytologie řecké o Afrodite, zvláště mytů o Dionysovi a v mystériích s . kultem toho boha spojených; a mimo to ještě z bájesloví východoasijských národů, zvláště Japonců a Číňanů, a též z bájesloví starého Mexika. S podáními, představami a pověrami snesenými v našem pojednání souvisí to všecko velmi málo. Pověsti o kouzelných zrcadlech vypravovány nezřídka od starých historiků a kronikářů.
Byzantinský kronikář Manasses, XII. stol., a podle něho snad řecký historik Dorotheos na počáiku XV. stol. poněkud pozměněné vypravují, že filosof Leo vystavěl císaři Michaelovi neobyčejný astronomický přístroj aneb kouzelné zrcadlo; v něm bylo viděti všecko, co se na světě děje, zvláště vojenské přípravy nepřátelských národů. Císař Michael jej rozbil, když se obával, že by národ zvěděv o mocném nepřátelském vojsku mohl se rozutéci, podle druhého rozkázal Michael sluhovi, aby zrcadlo na drobné kusy roztříštil, jelikož nechtěl býti ze svého hodování vyrušen zprávami o válečných přípravách Turků proti Carihradu*) (Liebrecht, Zur Volkskunde, 85, А. N. Veselovskij, Ж. M. H. Проев., sv. 242, str. 188).
V Carihrade zachovaly se do nejnovější doby různé pověsti o podobných talismanech, zajišťujících bezpečnost města, podobnější někdy ochrannému sloupu římskému. Jižně od sv. Sofie byly čtyři sloupy z bílého mramoru a na nich vyobrazení čtyř archandělů obrácených na čtyři části světa, obraz Israelův věstil příchod dobyvatele severského a j. (Carnoy-Nicola'ídes, Folklore de Constantinople, str. 2—7, č. 1—19, str. 9 sl.).
Dříve již vypravoval arabský historik X. století, Masudi, že dal Alexander Veliký na majáku v Alexandrii postaviti zrcadlo, v němž bylo viděti vše, co se děje v zemi Rum, na ostrovech, blížící se lodi atd. A ještě v jiných orientálních krajích byli panovníci vyzbrojeni takovými zrcadly. „Nejbohatší král země" (Georg Huet v Zs. f. vergleich. Liter.-Gesch. N. F. III., 308) Saurid měl uprostřed města Amsůs na zeleném mramorovém sloupě zrcadlo, ve kterém bylo viděti všecko, co se v sedmi zónách děje, která země byla zavodňována a která nikoliv. Taktéž pozdější egyptský král Ca měl ve svém městě nad Nilem na sloupě z bílého mramoru takové zrcadlo, ve kterém mohl všecko viděti, dobré a zlé, co se v sedmi zónách děje. Tak čte se ve výtahu z velkého
*) Z kroniky Manasseovy byla tato pověst přejata do staroruského letopisu t. ř. Nikonovského v 2. pol. XVI. stol. a z toho do pozdějšího skládání Xv1 II. stol. Doro-theova pa< kronika, která byla poprvé r. 1631 vytištěna v Benátkách, byla v polovici XVII. stol. též přeložena do ruštiny, odtud pak byla tato pověst spolu s jinými převzata do zvláštní sbírky pověstí o „Lvu přemoudrém", rozšířené v rukopisech XVII.—XVIII, století (IO. А. Яворскш, Византiйскiя сказашя о Льв-Ь Премудромъ въ русскихъ спискахъ XVII.—XVII. ст., 1909. Изв-Ьспя Отд. рус. яз. и слов. XIV, kn. 2.). Dále byly sledy této pověsti ještě zaneseny do staroruského sborníka „Пчела" (Ровинскш, Русск. нар. картинки, IV., 230).