str. 377
movi, že otrokyne se mu cestou ztratila. Jeho choť porodí zatím dceru, jež slove Tilottamä.
Ze zabité otrokyne vyjde dítě, jež nalezne stařena z města Uddžayini. Stařena oznámí to králi, jenž jí nařídí vychovat hocha jako jeho syna. Hoch sluje Campaka, chodí do školy. Soudruzi mu vyčtou, že nemá otce. Stařena pak s ním sdělí jeho příběh.
Campaka stane se bohatým obchodníkem. Známý kupec ze vsi u města Campy pozve jej na svatbu. Vädhü je také pozván, Campaka se mu líbí; vyptá se ho na jeho původ a„pozná jej. Nabízí mu na oko dobrý obchod a pošle jej к bratrovi do Campy s psaním, v němž praví, že posel je jeho nepřítel, žádá aby byl tajně zabit a hozen do studny. Bratr má mu ihned poslat znamení, že to vykonal, neb sám přijít. Campaka jde s listem do Campy, ale kupcův dům je opuštěn, jen Tilottamä uvnitř domu hraje míč. Campaka jí list odevzdá, dívka list přečte a nahradí jej jiným, v němž kupec rozkazuje, aby posel byl oddán s jeho dcerou. Pak sama odevzdá psaní matce. Matka i bratr kupcův uspořádají svatbu.
Vädhü se o tom doví. Spěchá domů, zastihne ještě hosty, utají svůj hněv. Tilottamä však vyslechne později tajně otcovu rozmluvu s matkou, v níž otec radí matce, aby zetě otrávila, a matka souhlasí. Tilottamä přemluví muže, aby po dva měsíce jedl mimo dům, u přítele a chodil к ní do otcova domu jen spát. Vädhü slíbí hlídačům svých skladů mnoho peněz, zabijí-H jeho zetě. Zeť však chodí stále s přáteli; po šest měsíců číhají na něj marně. Pak se jednou pozdě v noci vrací z divadla, nechce rušit dům a zůstane spát v podsíni na hlavní třídě, kde jsou upravena lože pro lidi bez přístřeší. Vrahové váhají jej zabít, nevědouce, jestli po půl letě pán nezměnil svůj úmysle Jdou se zeptat kupce, kupec je posílá vykonat rychle vraždu. Zatím Campaka je probuzen štěnicemi (přáteli z dřívější existence) a odejde spát к příteli. Vrahové najdou lože prázdné, rozběhnou se hledat jej. Kupec jde se přesvědčit, najde lože prázdné, neví jestli zeť odešel, či byla-li mrtvola vrahy odnesena. Chce čekat a lehne na lože, usne. Vrahové se vrátí a omylem „zabijí kupce, hodí mrtvolu do studny. Bratr kupcův zemře hořem. Campaka dědí, štědře rozdává, stane se džáinem, staví 1000 chrámů. Od jednoho učitele doví se celý příběh své dřívější existence, v níž jsou obsaženy důvody pro vše to, co se sběhlo.*)
*) Je ještě jedna povídka džáinů, kterou v XIV. stol. napsal Merutunga Acarya v díle Prabandhacintämani. Ta se však od ostatních podstatně liší: Lid vytýká králi, že nemá dědice trůnu. Jdou s ptakopravcem do domu ptáků. Ptakopravec spatří těhotnou nosičku dříví, již na hlavu usedne sova. Uctívá ji, pravě, že její syn bude vládcem. Král poručí ženu za živa pohřbít. Zena, zatím co kopou večer hrob, stranou v křoví porodí děcko, je pak pohřbena. Ale v mincovně před bohyní Lakšmí razí se mince, na níž je dítě mezi nohami gazelly. Jde pověst, že povstal nový král. Král vyšle posly, dítě našli a zabili. Poslové dítě najdou a položí večer do městské brány. Ale býk ochrání aby dítě před vracejícím se stádem. Král vezme dítě za své a nazve je Crlpundža.Hoch stane se po jeho smrti králem, ale má pak dceru s opičím obličejem, která, když dospěje, vypravuje otci o své dřívější existenci. (Schick 160, 164.)
|
|
