„za h. u přikopá" V 39f, (640), „za h. u příčnice" V 39d (647), „za h. na špici" V 39f, (631); někde také podle nvnějšího souseda: „(za h.) za Spálavskýho" V 39g (659Д), „za h. u Tomků" V 39c (652). Název „za humny" se nalézá ve všech pramenech: Př. 7, 8 atd., Roli. 8; s bližším určením Roll. 1: „za Humny u kaple", Roli. 5, 6: za H. к příčnici, Roli. 9, 11: za H. za příčnicí; rovněž v Jos. kat. často: za Humny 66a—454 až 465 a d., za H. neb na chmelnici 66b—466 a d.

Geb. Sl.: humno, -a = mlat (v době staré třeba nekrytý) Dreschplatz, Tenne; za humny = za stodolou.

Chaloupka: VII 58 „u chaloupky", část rosického lesa (pare-1005); je tam napolo sesutá chaloupka.

Chmelnice: l', „na chmelnici" (tohoto označení užívají již jen starší lidé — chmelnice byla tu zrušena asi před 35 lety) n. „velká 1. n. (nejčastěji) za dolním mlejnem" III 30a (387, 485—6). Podle Jos. kat. byly u Zaječic dvě chmelnice na jiných místech: 15—94 panská Chmelnicze vysázená — podle místa v popisu tam, kde nynější p. „na vokrajich"; 66b—466 p. za humny neb na Chmelniczy. Místa chmelnic se tedy měnila. Tak asi také dříve: Př. 6 p. za Chmelniczy, Roli. 37, 38 p. na Chmelniczy.

Chudá pole říkají někteří (asi podle katastr. ,mapy) polím, jež se nazývají obyčejně „na Benešce" VI 50a. Pole jsou zde kamenitá a tudíž málo úrodná. Na katastr, mapě jsou tak označena р., známá obecně podle jm. „na Cičáku". Zdá se tudíž, že to jest označení umělé.

Jáma: „vlčí jáma", les u Zaječic r. 1661 ve výměře 599%. pro-vazce (D Z 28 M 26). Název dnes docela neznámý.

Jezera: p. „v jezerách" I 9 (262—4) — podařilo se je odvod-niti teprve namáhavou prací; doloženo v Př. pan. w gezerach, Jos. 50—402 panský p. w Gezerach nazvané.

Kadaň, p. „v Kadani" VII 51a (1017/88—96) jsou mokrá, jsou tam prý „vejvařiska" a po dešti tam dlouho stojí voda; název lidé odvozují od kaditi, které v této krajině znamená scheißen (pův. räuchern, dosud v kostelích, srov. čaditi, iron. stänkern).

Kamenec, p. na Kamenci II 14 (286, 288, 290—293, toto ze %). Pod vrstvou prsti jest u silnice opuka a dále v poli křemen. Těmto polím se v Jos. kat. (v. map. 36 a 43) říkalp „u průhonka". Tehdy říkali „na Kamenci" polím na východ od libanické silnice: Jos. 5—261 р. na Kamenczy, Jos. 7—266 p. na К. neb na vinici, 24—310 a d.: p. na K. nad cestou. Starší doklady (Př. 1, 2 a Roli. 16 p. na Kamenczy) se týkají asi těchto polí.

Výklad: Kamenec buď = zdrobnělé z kámen, tedy kamínek, srov. p. „na křemínku" u Chrasti; neb z kamennec zpodstatněním příd. jm. kamenný, srov. hostinec = hostinný t. dům.

Kamenný rybník: r. 1661 rybník Kamenneg D Z v 28 N 2b, panský rybník Kameneg jmenovaný (výnos udán v seně a otavě) Jos. 105—744, 1. nad Kamením rybníkem Jos. 106—745. Rybník byl takto pojmenován nepochybně podle kamenitého dna. Zanikl však i název jeho. Nyní tam jsou louky VIII 72 (968 a 970) „ve strakách", nazývané podle majitelů (1. Danšova, Trojanova atd.).