Jm. jest již v Př. 23, 37 p. nad Reghau, Př. 24 р. к lesům nad reghau, Př. 47 p. za reghau; v Roll, a Jos. kat. však se nevyskytuje.

Jg. SL: reyha, rýha strouha, stok, die Gassenrinne — rozhor na poli к odvádění vody Wasserfurche, srov. dsas. Rihe = kleiner Bach, got. richa, lat. rivus, cf. péw = teku.

Sad, p. źa Sadem Jos. 113—197a. d. (u Stud. Vody); dnes se říká častěji „za humny n. za stodolou" a jinde „za zahradou".

Sekerka, „na sekerce" р. II 17a (295); Jos. 41—386 P. na Sekercze nad libanckou cestou; Jos. 42—387 P. u Libanczky Sekerky (jež nazvána podle podoby).

Silnice: 1. „U silnice" р. V 36ě (590) v Budinách. V 18. stol. byla nazývána silnicí jen cesta od Chrudimě přes Z. ke Chrasti. Jí se týkají tyto doklady: u Sylnicze Př. 3 a j., Roli. 15 a j., u Sylnicze к Řestokám Př. 17, pod Sylniczy Roli. 3, k Sylniczy Př. 25, pod Sylniczy za drahý Roli. 29 a Jos. 553, р. u drach (!) pod Silniczy Jos. 83—554 a d. 2. Novější silnice, která byla vystavěna v letech 60tých přes Z. od severu к jihu, se týká název „na kopci pod silnicej" III 22c (326, 341). ■

Skála, skalka. V zaječickém katastru na četných místech byla anebo dosud je lámána opuka. Tato a sousední místa se nazývají „na skále n. na skalce": 1. panské p. „na skalce n. Přední klín" II 11 (272), kde jest bývalý lom již úplně zakryt; 2. „na skále (Hrdovy)" III 22e (333), tam jest též „ve skále" III 22d (328, 330) a „na skále nad Rohlíkový" III 22ě (335); 3. „u skály (Pejchovy) n. na skále" III 22i (351, 353—6); 4. „na skalce" IV 31j (507—510); 5. „pod skálou" p. VIII 43b (705—6), „na skále (nad Pitrovou loukou)" p. VIII 43c (708). Podobně bývalo v minulosti: Př. 43 p. na Skalcze (rovněž Jos. 33— 354), Př. 6 1. pod Skalkau, Roli. 6 p. i 1. pod Skalau atd., Jos. 59d—418 p. na Skale za kapličkou, Jos. 54—407 р. pod Skalau pod hospody tak jmenovaný. V Př. se užívá jen tvaru zdrobnělého skalka, nezdrobnělý tvar skála jest nejčastěji v Jos. kat.

Smolenica n. smolinka: Př. 32 p. u smolenky, Roli. 12 a d., p. u smolinky, Jos. 20—299 р. nad mlejnem neb u Smolinky nad cestou — hruška smolinka tam již nestojí a jméno zaniklo. Slova smolinka se v řeči lidové dosud užívá o zvláštním druhu hrušek. Jg. i K. Sl.: smoliny, smolinky, hrušky podzimní, chuti jako muškatelky poněkud, od barvy smolné tak nazvané, eine Art Birnen.

Smrk, les „u smrku" VII 59, les při knížecí cestě, nazvaný tak podle starého, mohutného smrku.

Smrkový, „ve smrkovým" (t. lese) VI 50a (1017/61), majitel má dva lesy.

Spálená snět nazýval se les u Z. ve výměře 213г/2 provazce (D. Z. 28 M 26) r. 1661 — místo i jméno dnes neznámo.

Spálenejc n. bitovanská borovina VIII 65 (693). Jos. 104—742 Panský les pod Čičákem neb Spalenecz nazvaný vedle selskejch zajeckejch polí. Dnes se říká Sp. častěji až sousednímu lesu v bitovanském katastru. Jméno vysvětlují takto: V lese tom roste mnoho „březce" (= vřesu). Za suchého léta vypadá jako vypálený. Také v něm snadno vzniká