S nemenším zajmem setkala se i krojová poradna, v níž se* museum pokoušelo bráníti tomu, aby oživlý ruch krojový nehyzdil nevkusnostmi obraz českého kroje lidového. Poradnu však bylo nutno r.a podzim zrušiti, neboť by byla úplně zaujala příslušnou úřední sílu a znemožnila jí vlastní práci musejní.

Sbírky, ač i loni mohla se věnovati na nákup částka opravdu nepatrná a ač rozmnožování musejního materiálu zvláště stěžovalo naprosto nepřiměřené, abnormální stoupnutí cen na trhu starožitnickém, vzrostly přece o 189 inv. čísel, takže nyní čítají 23.410 památek. V přírostu je 1 kus keramiky, 80 výšivek a součástí krojových, 2 památky zvykoslovné, 1 model lidové stavby a 105 výrobních pomůcek zemědělských nebo lidových řemesel. V získaném materiálu jsou některé kolekce soustavné, zejména vzorník výšivek s připojenou lidovou jejich terminologií z Velké Blatnice na mor. Slovensku, jejž pečlivě sestavila slč. O, Grydilová, uč., dále kolekce starých tiskařských forem z Tišnova a nevelká kolekce chodských součástí krojových z pozůstalosti akad. malíře V. Jans у

Některý musejní materiál reproduko va 1 i se svolením musejní rady: Národopisná společnost v Plzni (M. Lábková, Plzeňský kroj), nakl. AI. Dyk na Smíchově (Edgar, Habánská keramika), Rolnické podniky tiskařské a vydavatelské (Lidové kroje československé), Zádruha (valašské číslo „Svérázu"), nakl. B. Kočí [Stránská, Národní kroje) a zprávy Waldesova musea.

Z ostatních pomůcek vědeckých, jež museum udržuje, knihovna vzrostla o 217 čísel na 3230 knih; z duplikátů její bylo postoupeno 107 čísel, většinou drobných publikací knihovně Musea království Českého výměnou za 11 ročníků „Českého lidu". Archív fotografický čítá nyní 8978 čísel, z nichž jsou přírostem roku loňského 403 kusy. Z jeho materiálu je 6166 otisků (přírost 206 čísel), 2416 negativů (přírost 147) a 396 diapositivů (přírost 50). Z přírostu je valný díl ż fotografické kořisti, kterou přinesl z loňské své studijní cesty na Slovensko musejní jednatel; mimo to postoupil museu některé své negatívy p. E. V. Franta, uč. v Lomnici n. L. a p. mag. řed. J. Beránek zapůjčil své negativy, aby Národopisné museum si z nich pořídilo otisky. Z fotografického archivu musejního dovoleno bylo Waldesovu museu šatních spínadel ve Vršovicích poříditi si kopie s řady negativů krojových, začež odvděčilo se museum Waldesovo darem 200 К pro účely Národopisného musea českoslovanského. Archiv listin a zápisů vzrostl na 277 čísel. Do sbírky klišé přibylo 297 čísel, tak že depot musejních klišé má 776 štočků.

Museum staralo se i loňského roku o přímé vědecké zpracovávání lidopisného materiálu, jemuž slouží svojí publikační činností. Vydání XIII. ročníku Národopisného Věstníku Českoslovanského ovšem pro značné překážky technické se protáhlo až do r. 1919. Na místo 2. a 3. svazu ročníku toho vyšel „Sborník prací věnovaných prof. dru. J. Polívkovi к šedesátým narozeninám", jehož velkých zásluh o publikační činnost musejní rada vděčně vzpomenula. Pro technická obtíže nebylo také možno pokračovati ve vydávání „Národopisu lidu. českoslovanského", ač je další jeho část (II. svazek „Moravského Slovenska") redakčně úplně hotova. Zde je také uvéstí, že Společnost NMČ. mohla loni z darů (prof. Polívky a Niederle) к účelu tomu blahovolně věnovaných vypsati t ř i vědecké ceny a to dvě po 500 kor. na práce z oboru srovnávací lidovědy v první řadě o slovanských podáních lidových, jednu o 600 K za práci, podávající přehled ethnografických poměrů celého národa československého, nebo pojednávající podrobně o některé naší látce ethnografické s hlediska srovnávací ethno-grafie slovanské. Ceny byly vyhlášeny v musejní revui a v denním tisku. Posléze je tu uvéstí, že kancelář musejní sestavuje, pokud stačí časem, bibliografii prací z oboru české lidovědy. Bibliografie za r. 1916 vyšla v loňském (XIII.) ročníku Národopisného Věstníku Českoslovanského. Mimo to bylo dosud vyexcerpováno z let dřívějších ze 185 ročníků 42 časopisů na 4045 lístků.