Příčka: Na przycžcze Př. 4, na Pržicze Roli., panský p. na Pržicžcze a u mlynářovy meze nazvané Jos. 111, vrchnostenské p. na Pržicze za ovčínem při chrudimský silnici Jos. 214 — tento název zanikl.

Provazce: „na provázcích" p. 28. Jest zde 57 úzkých polí 5—6 ni širokých a 350 rn dlouhých. Podle parcelního protokolu jediná parcela náležející obci; asi r. 1848 byla prý rozdělena na dílce a pronajata. Podle Jos. kat. 264 bylo zde obecní pastě. Jrn. provazce není v pramenech nikde dosvědčeno; nesouvisí tedy se stč. polní mírou.

Průhon: „na průhone nebo za humny" p. 22 -— průhony byly a v horách dosud jsou široké cesty, kudy byl ze vsi vyháněn dobytek na pastvu, a na nich se místy také již pásl (Viehweg, Viehtrift).

Pustý mlýn: u Pustyho Mlegna Roli., obecní p. u Pustého Mlegna nad řekou Jos. 145, školní p. u řeky „u pustého mleyna" Pam. kn. 170 okolo 1845 — does se říká „ve volšinkách n. u Hellerovejch" p. 9; kdysi zde stával mlýn.

Remíz: čtvercová, nízká, hustá trnová porostlina v poli a lukách, jež bývá místy zřizována za útulek pro drobnou zvěř (Remise, Gebüsch): 1. Panské p. u Remizu Jos. 258 a podnes v. 27; 2. u Remizu Chra-íteczkyho Roll., p. u Remizu k chrasteckým hranicům Jos. 193 — dnes tam remízu není a jm. zaniklo.

Sekerka: Na íekercze Př. 3, p. na Sekercze Jos. 181 —j m. zaniklo.

Silnice: V (= u) fylnicze Př. 1, p. pržy Chrudimíky Sylniczy Roll., Jos. 235, р. wedle Sylnicze к Chrasti Jos. 246, р. za silnicí 1847 Pam. kn. 206 — podnes „stará francouzská silnice", v. Bočkova alej.

Skalka: Na fkalcze Př. 8, Pod Skalau Roli., panské p. na Skalcze při chrudimský silnici Jos. 204 a d., panské p. na Skalcze nad Auwozem Jos. 225 a podnes „na skalce" 31; lámali tam opuku. Na blízku bylo: p. na druhy Skalcze vedle silnice Jos. 245 — dnes se toho jm. neužívá.

Stezky: Vfteíkach Př. 10, sehr schlechter Boden weíteffkach Př. pán. (52 strychu), We íteífkach Roll, р. we Stezkách Jos. 110 a podnes v. 4. S tez n í k: we stežníku 1847 Pam. kn. 206.

Studánka: panský p. nad Studánkou Jos. 279, podnes „u studánky" р. 24 — u řeky jest studánka.

Te len ční к, panská budova, ve které byla chována telata. Nyní tam bydlí panští podruzi. P. „za telenčníkem" 21. Výklad tvaru: Te-lenčník = telenční chlév. Příp. —ík zpodstatňuje jm. příd., na př. rybník, trávník. Pro porozumění základnímu slovu srov. stč. kuře — č. množ. kuřenci, kotě — kotenci, na Mor. v nář. hrozenk. hrjebja — č. mn. hrjebence, husa — húsence (Geb. Skloň. 5 a 421). Základem našeho slova bylo tedy tele — č. mn. telenci. Stran změny — с — v — č. srov. konec — konečný, kopec — příjm. Kopečný atp. Tvar „telenčník" jest zajímavý kromě toho také proto, že se v osadě i všude v okolí říká jen „teletník".

Trní: p. u Poddanýho trnj Roli., panský p. u Poddanýho Trnj Jos. 229. Trní tam již není a jm. zaniklo. — Tehdy hospodařil Josef Poddaný v č. 3.