Matka vyprávěčky viděla v koutě jizby ženštinu s velikýma očima, o níž nevěděla, jak přišla. Nedůvěřovala jí a vyhnala ji. Večer, jak ulehla, viděla ji vcházeli. Kühnau 116 č. 1475.

Trude korutánska objevuje se také jako stará žena s rozcuchaným vlasem, krhavýma očima, ploskýma nohama, Graber 110 č. 204.

Ve Wittstocku byla mořena žena mahrtou. Nemohla vydržeti a šla pro vodu. Sla kolem ní žena, která si hodila sukně přes obličej. Cesty tam nebylo. Knoop, Hinterpommern 84 č. 176..

Starého Winklera .moří doggi. Chystá se na ni.. Uchopí. Drží. Zena zatím přinese světlo. Cítí dva velké copy. Neudrží jí však, doggi utíká rychle ze dveří a on vidí obrovské copy. Vonbun č. 19 a) s. 77.

Mořený lorkou cítí těžká prsa na sobě ležeti, ale, jak promluví, lork zmizí. Kuhn II. 21 č. 57.

V pověsti dolnorakouské, Vernaleken 271, uchopil v noci Hans drudu za vlasy. Ráno přišla žena jednooká se šedým šátkem na hlavě, s nápadně širokýma a krátkýma nohama.

b. V zvířecí postavě. Ještě rozmanitější jsou podoby zvířecí.

V první řadě zvířat domácích, zvláště kočky, psa. Již stížnost verns-dorfských ve Slezsku na panství Černínském z r. 1665 uvádí můru v pestrých podobách kočičích (šedivá, černá, černá s předníma nohama bílýma), v podobě hnědého psa kromě jiných podobných.

Obyčejné povídačky (na Valašsku) praví, že ženská, která je morou, přijde-li na ni ten čas, proměňuje se v černou kočku, jež pak přichází na člověka ve spania jej ssaje. Václavek 1897 s. 111. Mora jako černá kočka: moří ševce; pak se mění v jehlu. Václavek 1897 s. 111. Můra moří zedníka v podobě kočky; je to kmotřička. Přikryl 335. JVlůra „se promění, v co chce, ve psa lebo v kočku, jak si myslí". Šebestová s. 277. „Aji na kamna, že si tá můra sedla, a tak že s tema kamnama třepala. A dyž šli naši strejček, co bévajú na dolním konci, na štación, tož se před něma za sejpkama — fabrickej hlásnej trubil akorát jeder náctú — ukázalo táákový veličajzný psisko, a to že byla taky ona tá můra. Už je štyry roky tú můru a teprú včil se to proneslo". Tamtéž.

V podobě veUcé kočky zjevuje se můra v Bohušovicích u Terezína. (Ústně Roz. Cečelínová). Můra jako černá kočka v typické povídce „chycení mory" z Mladé Vožice, C. L XV. 437. Mora v podobě kočky zahnané klením, z okolí Nadějkova, C. \.. XVII. 455. Jako bílá kočka za bdělého stavu tahá peřinu, na prsa vskočí spícímu a tísní. Od Zvíkov.a, Houška, ССМ 1854, 526. Můra v podobě stébla pak kočky v typické pověsti z Vlčnova, Chrud. Nas.„ 199. V povídce osnovy „Přijď si" „ve způsobe velké, bílé kočky", bČM 1854, 526.

Tatáž představa moravy jako kočky u Lužičanů, Veckenstedt 134 č. 14., Černý 418 č. 217: mořený myslí, že musí býti celý zkrvá-cený jejím ssáním a škrabáním, hledí do zrcadla a nic. Mórav/a v podobě černého psa moří šestinedělku, ženu ševcovu. Švec zažene ji šidlem. Černý 419 č. 218. . ;