Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující

Zpráva o činnosti

Národopisné společnosti českoslovanské v roce 1924.

Z čintnoeti Národopisné společnosti českoslovanské v uplynulém roce je na prvém místě uvésti sjezd československých národopisných pracovníků, к němuž dala Společnost podnět a svolala poradu zástupců všech čelných našich korporací, zabývajících se národopisem, kde byl jednomyslně přijat návrh na uspořádání sjezdu a zvolen sjezdový výbor. Ve výboru tom, jak svědčí jeho složení, členové Národopisné společnosti českoslovanské a funkcionáři její rady účastnili se ťtčinně sjezdových prací. Předsedou sjezdového výboru byl prof. dr. Jiří Polívka, jedním z místopředsedů prof. dr. K. Chotek, jednatelem prof. dr. Jiří Horák, členy výboru byli mimo jiné pánové: prof. dr. Jan Jakubec, prof. dr. Matiegka a prof. dr. L. Niederle, vesměs členové rady NSČ. O průběhu sjezdu bud-3 vydán samostatný protokol (jako mimořádný svazek letošního Národopisného věstníku českoslovanského), kde budou otištěny všechny sjezdové referáty a podněty. Z nich některé dotýkaly se úzce i organisace Národopisné společnosti českoslovanské. Tak návrh рала J. F. Svobody si přál, aby Národopisná společnost pozměnila svoje stanovy tak, že by mohla zakládati místní odbočky a že by vedle kategorie členů platících měla i členy-spolupracovníky, kteří by neplatili členského příspěvku, ale poskytovali Společnosti svoji odbornou spolupráci. Rada Společnosti podnět ten uvítala a snaží se jej uskutečnit, К čemuž již dosavadní znění stanov dává jí dostatečnou možnost, neboť stanovy dovolují i zakládati místní odbory i jmenovati odborné spolupracovníky venkovskými jednateli, požívajícími volného členství. Snaha její měla dobrý poměrně zdar a na letošním již sjezdu československých národopisných pracovníků v Brně budou učiněny kroky к založení místního odboru Národopisné společnosti českoslovanské pro Moravu se sídlem v Brně.

V činnosti publikační vydán byl XVII. ročník Národopisného věstníku českoslovanského za redakce prof. Polívky, Horáka a Chotka. Ostatní podniky publikační prese všechnu snahu rady Společnosti nevyšly ze stadia přípravného. Další díl Národopisu lidu českoslovanského, Kladsko, zpracované prof. J. Š. Kubínem, bylo aspoň možno dáti již do tisku, takže je zabezpečeno jeho vydání v nejbližší době. Na jiných dílech se zatím pilně pracuje a připravovány jsou mimo díly uvedené již v loňské zprávě o činnosti, díl, věnovaný pohoří Orlickému, jehož se redakčně ujme prof. Dominik Filip, a díly věnované Podyjí a Lašsku, v jejichž redakci se uvázal berní řed. J. F. Svoboda, dále Orava, kterou redakčně připravil prof. dr. K. Chotek a Dolní Pováží, jež zpracovává A. Václavík. Tím také prikročuje Národopis lidu českoslovanského к zahájení samostatné serie, věnované Slovensku. V národopisné knihovně vyjde Dialektická m,apa Moravy, kterou vypracoval prof. dr. František Trávníček a již kartograficky vypravil zeměpisný ústav Masarykovy university v Brně. Mapa i se slovním doprovodem již se tiskne a bude dána na zimní knižní trh 1926. Konečně v zimě 1926 vyjde i Národopisná mapa Československé republiky, jejíž koncept vypracoval min. r. dr. A. Boháč a jejíž reprodukci provádí Československý zeměpisný ústav vojenský. Reprodukce mapy je velmi pracná a vyžaduje neobyčejné přesnosti, neboť -v ní jsou znázorněny národnostní menšiny již dvouprocentní. Tím nutno vysvětliti nečekané průtahy při jejím vypravení a vydání.

Konečně Národopisná společnost snažila se podle nepatrných svých sil při-spívati i k tomu, aby byl shromažďován materiál pro další díly Národopisu lidu českoslovanského i v krajích, к jejichž zpracování zatím nemohla přistoupiti. Tak udělila loňského roku podporu na pořízení fotografií lidových staveb ze Zbečna. Sem náleží také zpráva Odboru lidových staveb při Národopisné společnosti českoslovanské, který loni vypsal fotografickou soutěž na reprodukce lidových staveb a výsledky její předvedl české veřejnosti v místnostech Československého zemědělského musea, jehož pohostinství požívá i Národopisná společnost českoslovanská.

Mimo to Československé zemědělské museum věnovalo Národopisné společnosti českoslovanské na její publikační fond 100.000 Kč a zúčastní se na vydávání Národopisu lidu českoslovanského, do jehož redakce vyšle svoje zástupce.


Předchozí   Následující