íSíň většinou nemá stropu; má-li jej, vždy je v něm otvor pro výstup do podstřeší a pro odvod dýmu (v ô r o n k a, B;). Kouř uniká z pece do* .síně pravidelně .zvláštní trubkou, proto se také uvedený otvor stropu v síni nalézá na oné straně poblíže otvoru trubky (o jiném otvoru v. dále str. 278-9). Pro odvod kouře není ve střeše zvláštního dymniku, (P.), nýbrž vychází otvory mezi střechou (spodní částí) a dřevěnou konstrukcí, která ji drží (vedle toho ovšem příležitostně i jinými průchody nebo děrami, po případě 'i dveřmi neb1 okny.

V názvech půdy a uvedeného stropu z prken (vlastně tedy podlahy půdy) zdá se, že jest možno stanovití také více méně důsledný rozdíl mezi vysokým pásmem na jedné straně a středním a nízkým- na- druhé - straně: zatínii co se v prvním vyskytuje zvláštní název pro strop (povála P., Majdan, [Pluk li vij], Sinev. Poľana, [Sojmy]) a jiný pro půdu, jen jako prostor (pit P.), v obou posledních lze slyšeti povize tento poslední název pro strop (p ü t N. B., Volovoe, Lozjan-skoe, put Niž. Sinevir, Nižná Kologava, put Horinčovo, Veľatino, Košeľovo, Krivá).

Vchod do trojdílného domu , (P.) vede do síně, .na jejíž straně naproti je východ; ze síně vedou jedny dveře do světnice, jedny do stáje; stáj má také vnější dveře á šesté jsou dveře chléva pro drobný dobytek (je-li ten s ostatním domem jako celek pod jedním krovem). Dveře (obecný název dveri P. Sinev. Poľana, d v er Lozjanskoe, d v e r (i) sg. a pl, Kriva) bývají" těžké a masivní; důležitější z nich jsou zpravidla opatřeny prostším jednodušším typem dřevěného zámku (zámok P.), jenž se pohybuje přímo špičkou klíče, vpadající do jeho (nezakrytých) zářezů. Kromě hlavních masivních dveří bývají často, zvláště u stájí, ještě jedny pohyblivé dveře (f írtka P.), sestavené z tyček a prken, opatřené jednoduchým zámkem (k Pů č k a F.), které slouží k tomu, aby hlavní dveře mohly zůstali otevřeny, a průchod přece zabráněn. Vedle vrchního, trámu veřejí (klobúk P.) a postranních jejich sloupů (sto[l]p P., ö čap N. -S.) má v obyčejích a při čarování lidu zvláštní význam práh (porih P., porub. N. S.). — Nad dveřmi lze zpravidla spatřiti (pozorováno alespoň v P. všeobecně) uschlý kus přibitého smrkového vrcholku jako typickou tamější ochranu před hromem.

Okna mívá světnice obyčejně 2 až 4 podle své formy a délky, kdežto síň a stáj oken obyčejně nemívají. V pojmenování okna vyskytuje se zase pozoruhodný a důsledný rozdíl mezi vysokým a středním resp. nízkým pásmem: v prvním užívá lid pro ně názvu v i k n ô (P. Majdan, Huklivij, n. pl. vikna Toruň, Sojmy) v druhém v ý z ú r (N. B., v ý z[o]r Niž. Sinevir, v[ô]z'ur Volovoe, n. pl. vyzorý Lozjanskoe), v třetím zase č> bo lok (N. B. vedle v ý zur, Košeľovo, Veľatino, Krivá.)

Kdežto- síň slouží pro ukládání části nářadí a nádobí, obytnou místností jest toliko světnice (vyjímá zvláštní případy.