sbírkách, ana většina výrobků Zavřelových není označena. Na předmětech upomínkových podpisoval Frant. Zavřel často věnování celým svým jménem, nebo užíval počátečních písmen F. Z. a vročení.16) Také některé pěkné předměty zakázkové jsou takto značeny (obr. 15, IL, III.).

Malované nádobí stavělo se na třínožky17) na sebe, aby se jeden kus druhého- přímo nedotýkal (bývalo 10 kusů talířků na sobě). Vypalovala se „míchaná" pec: dole totiž (asi polovice) nádobí syrové, nahoře malované. Pálilo se 17 hodin, k čemuž bylo třeba půldruhého sáhu panského dříví. Za šest hodin po vypálení mohlo se nádobí z pece vybírati.

Do roka vypálilo se asi 12 pecí (pálení). Jedno páleni obsahovalo 60 tuctů talířů, 10 tuctů mís, 12 tuctů džbánků, 10 tuctů šálků, 8 tuctů hrnků a tolikéž i nepolévaného zboží. Z toho prodala se asi třetina doma a dvě třetiny se vyvezly. Jezdilo se se zbožím na výroční trhy: do Vel. Meziříčí (šestkrát), do Náměště n. Osl. (pětkrát), do Třebíče, Žďáru a Jihlavy (po dvakrát), do Nového Města, Bobrové, Měřína (jednou). Do Třebíče se vezlo nejvíce, a to celé pálení najednou. Mnoho zboží odebírali také jiní hrnčíři a prodavači, kteří je pak dále rozprodávali, a to: z Bíteše Straka (velmi mnoho rozvážel), ze Svratky1*) Kutnohorský, Vrbičky a Zavřelová, ze Žďáru Kopečková.

Ceny zboží bývaly asi tyto: mísa: 8, 14, 20, 25 kr., džbánek 10, 22 kr. i více, talíř 5—6 kr., plucárek 30 kr., umývadlo- 30 kr., nočník 30 kr., květináč 70 kr., zakázková mísa 1 zl. 20 kr. až 2 zl., koutní hrnec 1 zl. ,50 kr.; košíčky se dávaly často „pre-sentem".

Pěkných výrobků Zavřelových, zvláště velkých mís s obrazy svatých, bývalo v okolí Vel. Bíteše hojně. Skupovával je až po 10 K místní žid-obchodník Lavecký, který je pod nepravým označením původu dodával sběratelům i do veřejných sbírek.

Ze svých vzpomínek na jiné toufarníky sdělil mi Jan Zavřel, že na trhu v Třebíči sjížděli se s toufarníky z Vevčic, Polic (Pavlice) a Rouchovan. Vevčické džbánky měly prý úzký krk, rouchovanští vozili nejvíce hnědé zboží se žlutými, rytými ozdobami, pavličtí také zboží mramorované. Z vyškovských vzpomínal na Štróblíka, ze ždánických na Fialu, který prý měl čarodejníckou knížku a špatně to s ním dopadlo. V Ivančicích Smutný byl vyučen, ale nedělal, v Oslavanech nějaký čas dělal