str. 254
9. Dobře mně tatíček...

2. Nežeň sa synečku, nebuď blažen,
šak ti to ženění přide draze,
mosíš se starati na ženu na děti,
co vytrpí, až sa potí.
3. Ženská vdaná myslí, že má všecko,
a hadry z ní visí, v rukách děcko,
mosí v noci vstávat, dítě kolébávat,
co z toho má, kerá se vdá.
|
10. Dyž pojedu do Trnavy ...

2. Nemožeš tu, můj šohajku,
nemožeš tu přenocovat,
nemáš kouom sečky,
ani opálečky,
ani sena, duša moja.
3. Ani toho ječmenečka
zeleného, zeleného,
pro svého koníčka,
sivá holubička,
ryšavého, ryšavého.
|
11. Dyž sa milý do vojny bral...
(Ballada.)

2. [: Aby sa mu nevdávala,:] šest roků naň ho čekala.
3. [: Dyž šest roků přečekala,:] na ten sedmý čarovala.
|
|