str. 270
47. Nad Korytnú je hájíček...
2. [: Má na hlavě z pentlí klobúk, :J
nemože na tě, mé drahé dítě,
zapomenut.
3. [: Zapomenu, ale těžko, :j
[:kam se obrátím,:]
všady teskno.
|
48. Když jsem já šel jednu k okénečku...
2. Nač pak bych já tvé srdce těšila,
dyť já nejsu žádná tvoja milá;
ty do dívky nic nemáš,
držíš v ruce breviář.
3. Proč pak bych já do dívky nic neměl,
dyť já nejsu eště žádným knězem,
já su eště študentem,
tím malým premiantem.
4. Počkaj,milá, šak ty budeš plakat,
až já budu kázaníčko kázat,
kázaníčko kázati,
a ty budeš plakati.
5. Počkaj, milá, šak ty budeš tužit,
až tu mši svatou já budu slúžit,
tam mše svatá složená
první bude za teba.
|
49. Dyby sa poctivosť...
2. Ale sa poctivosť na skále nerodí,
nejedna panenka bez věneěka chodí,
hojá hojasa, hojá hoja dritom.
3. Korytňanské pole, to je. Bože, pole,
pase tam můj milý dvoje vrané koně,
hojá hojasa, hojá hoja dritom.
4. Pase jich, tam pase, až sa celý třase,
že mu galánečka děvčátečko nese,
hojá hojasa, hojá hoja dritom.
5. A nese, mu nese v červeném fěrtúšku:
tu máš, synku, tu máš, tu tvoju cerušku,
hojá hojasa, hojá hoja dritom.
|
|
