tovaryš), ale v cechovní knize modranských hrnčířů, přesně vedené, zapsáni nejsou. Také i Štefan Odler i syn jeho Rafael, o nichž s určitostí víme, že byli džbánkáři, jsou označeni v matrice při narození dítka někdy f i g u 1 u s nebo maďarsky fazikas = hrnčíř. Proto i Müllery počítam s určitostí mezi džbánkáře. Číslice: 1, 2, 3, vedle písmene M značí velikost mísy, na níž se značka nachází. Na př. oválna mísa se značkou č. 2a. má menší průměr 27 cm. — Č. 2 b. je napsáno modří na dně velké, hluboké mísy s uchy. Míse se říká r á f o v á, má 34 cm v průměru a má při š p i g 1 i, čili po hrnčířsku r ý f c i, dva modré kroužky, u nichž jsou modré čárečkové trojúhelníčky. Mísy íyto jsou zbožím jarmarečním.

Č. 3. Tento monogram napsán je bruštýnem tlustším štrichpemzlemna nepolévaném dně sedláckého džbánu. Džbán jest polit poněkud nažloutlým bílým emailem. Na hrdle i na bříšku má m r e ž k y a žluté kosočtverce, ohraničené kolmými žlutými a černými čarami a svázané fialovými kroužky. Mezi těmito pásy jsou na předu džbánu dva zelenožluté kulaté květy, bruštýnem do středu čárkované. Od těchto hlavních květů šíří se na všechny strany menší kvítka a zelené lístky. Pod uchem je modrým kobaltem vročení: 1846. Značku i výrobek připisuji Martinovi Kitovi, džbánkáři v Modre. Pocházel z Košolné a je doložen v modranské řím.-kat. matrice r. 1843. Značkoval pilně své výrobky a v Modre jsem našel 3 stejně malované a stejně značkované jeho práce z let padesátých minulého století.

Č. 4. je vyrytá značka do dna vyrezuvaného džbánu, zeleným klejtem polévaného. Je to t. zv. kouzelný džbán s dvojitou stěnou a dutým uchem, z něhož se každý nedovede napiti. Na bříšku má přilepované modelované hvězdice. Vyrobil jej Rafael Odler, džbánkářský mistr, syn Štefana Odiera, džbánkáře, a manželky M. Pauerové z Modry. Zdědil dílnu po otci v Pezinské ulici čís. 3. a pracoval jen trasakovaný a glej-děný riad do roku 1924. Pochází ze starého džbánkářského a zemanského rodu Odleráků. Jeho předkové byli původně v Dehticích a jeho děd Michal odstěhoval se kolem roku 1820 do Košolné, kde je doložen v matrice roku 1820; odtud v letech třicátých min. st. odstěhoval se do Modry. Tam byl roku 1856 zasypán hlinou ve džbánkářském hliníku ve Vlčím járku.

Č. 5. je značka v podobě elipsovitého razítka, které se tlačilo do dna měkké nádoby. Je to značka bývalé statní a pak městské dílny maďarské z let 1882—1889 a zní y doslovném překladu: Hlinařsko-průmyslová učební dílna v Modre. Vyskytuje se na různých výrobcích a všech pokusných nádobách z této dílny pocházejících. Tak na př. na obyčejném poháre — krý-glu — z r. 1887, zhotoveném k výročí modr. hasičů nebo na dně vásy ve Vlastivědném museu v Bratislavě, se žlutou polevou (podle džbánkář. malíře Jana Ludvíka z Modre rotgel-